úterý 29. června 2010

11.-23.6. Finish

Za posledních 14 dní se toho hodně stalo a nechtěl bych Vás o to ošidit.
Začněme nějak popořadě. V pátek 11 jsme byli na poslední hodině velkého mistra letadlových systému. Sir Becuwe nám tentokrát zadal motory Boeingu 727. Měli jsme nastudovat, co se do nás vleze a zaměřit se na obraceče tahu. Pěkná hodina.
Report se nakonec nekonal, což bylo jen dobře. (14 dní jsme o odkládali až jsme ho nakonec nestihli vypracovat :-D)
Večer jsem se pustil trochu do práce a "podělal" nějakou drobotinu na webu.

Víkend jsem celý odpočíval a střídavě pracoval na projektu.
V pondělí jsme totiž měli meeting k projektu a tak bylo potřeba trochu s tím pohnout. Meeting probíhal jako vždycky. Pozdní příchod Mr. D., pověděli jsme si co je novýho a šlo se domů. Byl to ale poslední meeting před odevzdáním projektu. Následoval víkend s jediným cílem. V pátek odevzdat projekt. Začal (všimněte si, jak často používám sloveso začal - ve spojení s projektem :-D) jsem tedy tvořit dnem i nocí, nocí i dnem. Přeskočím pár nudných okamžiků a doskočím ve čtvrtek večer. Den před odevzdáním. Večer Mr. D. posílá 3 emaily po sobě. Zítřejší návštěva letiště je potvrzena. Zítřejší návštěva letiště je zrušena. Zítřejší návštěva je zrušena, ale jste vítání, abyste odevzdali projekt, taky doneste na ukázku prezentaci. (Tohle je důležitá poznámka).
Jelikož jsme s tím počítali tak trochu na pondělí, zrovna nadšení jsme z toho s Evou v 23:00 nebyli :-/ Připravil jsem narychlo prezentaci v programu prezi (více na www.prezi.com). Byl jsem vcelku spokojen, ale moc dobře jsem pak nespal.
Trošku jsme si "postěžovali" a dokončili. V pátek vytiskli, svázali (mimochodem pěkná pálka za tyhle tiskařský úkony) a měli připraveno.
Odpoledne jsme se hrozně těšili na meeting. Proběhl jako obvykle s tím, že když na mě přišla řada a chtěl jsem se "předvést" s mojí prezentací, Mr. D. oznámil, že dneska ji v žádném případě vidět nechce.
Jaké moje nadšení, když jsem kvůli tomu nespal. Oznámil (další důležitý bod vypravování), že to chce vidět až v pondělí na obhajobě. Fajn dál jsem se o prezentaci nestaral. Práce byla odevzdána a hotovka.
V neděli večer 23:00 email. od Mr. D. "Marek, můžete mi poslat svoji prezentaci? Ještě jsem ji neviděl." Oooooooooo opět nadšení zajásalo v našich řadách. Evě pro změnu napsal, ať doplní do prezentace asi 3 kapitoly, o kterých její práce vůbec není. Dokážete si představit?

V pondělí jsme měli velký den. Naše závěrečné obhajoby. Nastoupili jsme ve vší parádě perfektně připravení bez jakéhokoli stresu, odprezentovali, dostali pár zvídavých otázek (většinou dost od tématu :-D) a šli na "5 deferových minut" čekat. Měli jsme po obhajobě slíbenou prezentaci od Managera letiště a poté návštěvu letiště. Zatímco jsme si mysleli, že se během "5 minut" řeší naše známky, Mr.D. a jeho kumpáni s managerem popíjeli kafíčko, bavili se a prezentovali si bez nás.
Po hodině a půl (2 hodiny po mé prezentaci), přišel pokrčil rameny a předal nám výsledky. Dostal jsem z projektu za C (což byl nejlepší výsledek btw.) . Z ostatních předmétů A,A,A,A a B,B,B tak nějak napůl. Takže vcelku spokojenost veliká. Babička bude mít radost :-)
Rozloučili jsme se, udělali fotku s Enriquem a rozjeli se oslavovat na pláž. Na pláži se Enrique **** a **** v moři. Což byl docela výkon. Pak jsme "posprejovali" písek na pláži nějakými nápisy a domluvili se na večer.
Večer se Španělští koukali na fotbal, hráli s Hondurasem. Jelikož moc fotbal nemusím, přišel jsem na Check-point o něco později. Zastihl jsem ještě Susan a Lauru (druhou Lauru), na odchodu, tak jsem se s nimi stihl rozloučit. Kdo ví jestli se někdy uvidíme (jinde než na Facebooku).
Přesunuli jsme se se zbytkem do centra, do naší oblíbené čtvrti. V jednom z barů probíhala Beach Party na kterou jsme mířili. Dostali jsme havajské věnce, všude byla havaj výzdoba a dokonce na zemi po celém baru byla nasypána asi 10cm vrstva písku.
Byla to bouře :-) Odešel jsem docela brzo, ještě jsem stihl poslední vlak. (Hmm, poslední věta zní divně, ale je to tak :-)
V úterý mě čekalo příjemné obíhací kolečko. Do školy pro vysvědčení, do knihovny vytisknout letenku a vrátit knížku, do města koupit dáreček, na nádraží koupit jízdenku, do supermarketu nakoupit poslední žvanec, do půjčovny vrátit kolo.
Večer mě vyzvedl Jenken a jeli jsme k němu domů. Eva mě pozvala na večeři, a tak jsem neodmítl. Pomohl jsem aspoň s loupáním brambor, takovýho šikovnýho kluka maminka má. Celej po tatínkovi.
Na večeři byl losos na česneku, brambory na cibulce a bylo to totálně šmaklichoidní.
S Jalilou jsem vybarvil stránku omalovánek Medvídka Pů. Dostal jsem na starosti Tygra, Prasátko a pár kuřat. V celku mi to šlo, měl bych si to někdy zopáknout.
Trošku jsme splkli a pak mě celá Hapova rodina odvezla zase zpátky. Děkuji
Následovalo balení, ou jé, balení, ou je, ou je, ou je... Takže pro představu jsem sem přijel s 20kg kabelou + 10kg batůžek. Odjíždím s o 5 kg lehčí kabelou. Bylo to peklo, ale nakonec vezu i peřinu a sako s kalhotama navíc, co jsem tu koupil :-) Kdybyste potřebovali poradit jak sbalit, dejte vědět profíkovi.
Připravil jsem jídlo na další den, vysál, uklidil co se dá, poslední převážení, rozloučil jsem s domácími, trochu "podělal" drobotinu do práce a spinkal, a dobře se mi spalo.
Budík řinčí 5:30, snídaně, ještě jsem se potkal s Dannym, byl na odjezdu do práce. Nahodil jsem batoh na záda, kabelu na krk, trochu se mi podlomili kolena, ale vydal jsem se s obludným 25,5 kg monstrem směr nádraží. Naposledy procházel uličky, naposledy se otáčel, zamáčkl slzu a usedl do vlaku. Vláček kolejáček mě s přestupem v Bruselu dovezl na Charleroi a bus pak na letiště.
Na letišti jsem vzorně odhodil batožinu. Jo musím Vám povědět, že je neskutečný jak se lidi chovají ve frontě! To by bylo na celý kázání. Další nehezký zážitek byl, když jednu starší paní, zhruba ve věku mé babičky šacovali na bezpečnostní kontrole. Totálně se rozbrečela a francouzky jim tam brekem nadávala, že ona přece není teroristka, že ona nikomu neublížila. Úplně mě jí bylo líto tyjo. Vůbec se s ní nemazlili. Asi se pánům šmátračům, kteří přece pracují pro spokojenost všech cestujících a jsou tu pro naše dobro, nelíbilo, kolik zlatých řetízků, náhrdelníků, prstýnků, náramků a počet kabelek ta paní měla. Odcházel jsem docela znechucen. Pché..
Tož teď sedím v odletové hale, pozoruji přistávající letadla (zrovna teď jedno dosedá, hmm pěkné přistání) a asi za hodinu mi to letí. Píšu offline, Belgie je chudá země a nenabízí na letišti zdarma internet, jako je tomu třeba v Praze nebo Bratislavě. Kdo si myslí, že jsou na západě vpředu, je na omylu. Internet = škoda mluvit.
Jo po přistání mě čeká transport na Bratislava Hlavná stanica a pak zkusím chytnou nejrychlejší vlák přes Brno domů. Protože tam vedou všechny moje cesty.

obvykle na tomhle místě dávám dvě lomítka a pokračování příště, ale tentokrát

//ERASMUS IS OVER,
MISSION COMPLETE//

Nebo, jak by jednodušeji řekl můj starší rozumnější vzor velký bratr Inženýr Dan

CHECKED

pátek 18. června 2010

Conclusion / Závěr

01:30

dokončuji projekt

66 stran je za mnou, dokonalé formátování, doplněny obrázky, správné citace, vymazány nesmysly, všechno hezky zapadlo jako puzzle, zbývá vymyslet jediné..

Conclusion tedy závěr celého projektu vlastními slovy.
Ou to bolí... Tu nepomůže ani Layla...

Za 6 hodin jdu do školy tisknout, jestli vstanu to teda nevím..

sobota 12. června 2010

9.6. Procházka po Brugge

Už nám z toho psaní projektů a reportů začíná hrabat. Zanedlouho se vypraví polovina Československé výpravy domů (tím skromně myslím sebe). Slovenská výprava tu zůstává ještě 2 měsíce. Dali jsme si sraz na nádraží v Brugge a prošli si provětrat mozky po historickém městečku. Zastavili jsme se v Evčiné jazykové škole. Mimochodem pěkně vybavená počítačová učebna :-) Poklábosili o všem možném a splnili co si předsevzali. Na chvíli zapomenout na útrapy s projektem spojeném. V jednom pěkném parčíku jsme vytáhli každý po bagetě a za asistence jednoho bezdomovce a mírného deštíku se naobědvali :-) Pak jsme vyrazili ještě do neprobádaných zákoutí těchto "benátek". Skončili jsme v jednom malém parčíku, kde jsme objevili dávno zapomenutou zálibu z dětství. HoMpačky. Jako malí jsem říkali hompačky. Bylo více takových slov. Je s podivem kolik skvělých zážitků člověk s přibývajícím věkem ztrácí. Možná neztrácí, jen k těmto hluboko uloženým datům nepřistupuje tak často. Je to záměr nebo chyba softwaru?

Pár dnů předem jsem šel spát docela pozdě, kolem 3 ráno. Ještě jsem nemohl usnout a mozek procházel tyto již zmiňovaná zákoutí v paměti. Dostal se i tam, kam bych to nečekal. Znáte ten pocit, kdy přemýšlíte nad něčím, napadnou vás souvislost a nakonec se dostanete úplně někam jinam a často i zapomenete, jak jste se sem dostali nebo kde jste začali. Přesně touto cestou jsem se vydal do hlubin své paměti a světe div se, vzpomněl jsem si, kde se nachází můj spacák, který hledám už půl roku :-) Jednou z toho bude vtipná historka pro vnoučata.

Zrovna mi do uší hraje Zombie od Cranberries, v refrénu se zpívá "What is in your head." (Co je v tvé hlavě?) Přemýšlím a připomnělo mi to zajímavý citát:

"Chybám se člověk vyhýbá díky zkušenostem... ,
... zkušenosti však získává díky chybám."

autora v paměti nevylovím..., ale jak by řekl "strejda" Barney: "true story"


PS: no, kam jsme se to zas dostali...
//pokračování příště//

čtvrtek 10. června 2010

Google chrome



google.com/chrome zkuste ho taky :-)

neděle 6. června 2010

Jeden z nás...



Tak tohle si rád poslechnu. Moc pěkný text.

sobota 5. června 2010

5.6. Od sestry Žabky

Je tu už týden krásně slunečno, pomale zapomínám jak vypadají mraky. Dnes byl super hic. Ještě teď je 27°C ve stínu. Byl jsem si zacvičit a proběhnout se asi na 2 hodinky na pláži. V takovýmhle počasí prudce klesá produktivita práce :-)

Už se to krátí. Za 14 a kousek dní odlétám.

Hned z kraje prázdnin jedeme na tábor. Jupí jupí to budou nejlepší 3 týdny v roce. Už se moc těším. Zítra proběhne u nás doma programová rada tábora. Škoda, že tam nebudu. Užil bych si to.


Tvůrčí krize... Vymejšlím spoustu věcí, jen ne to, co bych skutečně měl.


Sestra Žabka mě dneska rozesmála. Musím se s Vámi o stejný vtípek podělit. http://greatnez.be/top10exam/funnyanswers.htm

pondělí 31. května 2010

30.5. Poslední večeře

Už se nám to pomale rozjíždí. Kent odjel ve čtvrtek, dnes odjíždí Laura. Proto nás všechny pozvala do své rezidence na poslední večeři.

Budeš nám chybět Lauro.

Fotky z večeře ve Fotogalerii.

30.5. Ship Festival Oostende

Dnes odpoledne jsem se byl podívat do přístavu na festival, přehlídku lodí, především plachetnic.

Jak to celé vypadalo můžete vidět ve Fotogalerii.

Navštivte fotogalerii.

neděle 30. května 2010

5000000

už jen 5 miliónů vteřin....

sobota 29. května 2010

28.5. Kent tribute party

Sešli jsme se 10:30 na letišti abychom dělali společnost na závěrečné obhajobě Kenta. Kent, náš španělský přítel, úspěšně obhájil svůj projekt, který tvořil společně s Enriquem. Prezentace byla na jedničku, takhle rychle jsem ještě nikoho mluvit neslyšel. Španěláci to ženou co to dá. Při otázkách jsme se všichni pěkně zapotili. Ale tak je to u Kentů doma a vvečer se může jíti oslavovat.

Jak vypadala večerní rozlučková párty můžete vidět ve Fotogalerii.
Spokojený Kent se svojí sestrou

Retro - první reklama



Jo volby... Já si operátora zvolil jednou. A stále věrně slouží...

čtvrtek 27. května 2010

19.-26.5. Paradise week

Prožil jsem nádherný týden po boku své polovičky. Navštívili jsme Brusel, Atomium, Brugge, Knokke, pláže, parky, jezdili na kole, byli na Barbeque ve Varsenare, zubili se, culili se, bok po boku vedle sebe, Láska je kafemlýnek sáhne do vzpomínek, všééééchno semele teplo jde po těle.

picasaweb/BrusselLadybird
picasaweb/CrazyOostendeActivities
picasaweb/BeachOostende
picasaweb/Knokke
picasaweb/BruggeWithLadybird
picasaweb/BarbequeParty
picasaweb/LastDays








Buzz / Hláška

ležení je speciální připad chůze

Důkaz:
no když může bejt bod speciální případ kružnice...

úterý 18. května 2010

18.5. Vypráno, navařeno, uklizeno

Můj bráška zná moc dobře ten stav 5 minut před příchodem A., kdy dosahuji 500% efektivnosti v
úklidu pokoje. Moje máma vždy pozná kdy u nás A. byla. Tak podobně se nemohu dočkat a od rána uklízím, peru, vařím, žehlím a připravuji se na zítřejší příjezd mé milované polovičky.

Taky dávám dohromady věci do školy, abych měl ten týden, co tu bude, pokud možno co nejvíc volného času.

Volala mi paní z Komerčky, prý jestli bych se nechtěl zastavit na 5 minut na pobočku, že mají super novinky v programech a že to musíme určitě probrat. Tak jsem paní požádal, jestli by mohl zavolat později.... tak v červenci, že to mám teĎ trochu z ruky, a vlastně pardón, v červenci ne, to budu mít tábor, tak jestli by to šlo v srpnu :-) Oba jsme se zasmáli, popřáli si slunečný den a položili to. Nějak si nevzpomínám, že jsem poskytoval své telefonní číslo do smlouvy pro tyhle účely. Nu což.

Zbavil jsem se svého stařičkého monitoru, co jsem tu měl jako nouzovku. Prodal jsem ho za "pleasure" Druggalovi. Takový sympatický íránec, co má za rohem "obchod" s IT. Teď tu mám na stole spoustu nového místa :-)

Jinak ve škole: Mr. D. nás zase dojal. Hodinové zpoždění už vůbec neřešíme. Ale aby nás tam držel další hodinu a pak nám řekl "nic", to jsme mohli zůstat pěkně doma. Aspoň jsme se domluvili na další hodině v pátek, kdy budou Control Systems a zadá nám příklady ke zkoušce. Ve čtvrtek mám test z Avioniky, tak už jsem to včera nějak studoval.

Mějte se, smějte se...

čtvrtek 13. května 2010

Zálohování, BackInTime, GSpace

Upozornění: Toto bude IT příspěvek!

Bylo zvykem na tenhle blog psát spíše IT témata, poslední dobou se to úplně zvrtlo :-D

Dnešní příspěvek se bude věnovat možnosti zálohování.
1.část bude o mé zkušenosti (Know How) se zálohováním... Někomu se to třeba bude hodit.
2.část o možnosti použít účtu na Googlu jako online flashky..

1) BackInTime (zálohování)

Stará pravda říká: "Zálohování se nejvíc hodí, když přijdete o svá data!" (To platí v případě že vůbec nezálohujete).
Druhá pravda: "Soubor si nechtěně smažete jen chvíli předtím, než jste chtěli provádět zálohu." (To pokud zálohujete ne moc často)

Dlouho jsem hledal systém, kterým bych si mohl zálohovat data. Pokud možno automaticky, bezbolestně, s udržováním a promazáváním starých verzí. (Nepotřebuju 10 záloh z minulého roku, stačí jedna).

Program BackInTime provozuji na systému GNU/Linux Ubuntu 9.10, nechci popisovat instalaci, ani návod k použití. Je celkem jedno, který program pro své potřeby nebo systém použijete. (Pro Windows doporučuji třeba Cobian Backup, Areca Backup). Důležité je najít si takový, který Vám vyhovuje - Systém i program ;-) Dále popíšu pouze management okolo zálohování.

Po mnohých pokusech s různými programy (Simple Backup, Areca Backup, atd.) vyhrál program BackInTime, který mi ukládá každý den obraz systému. Konkrétně zálohuji složky Admin_web, Dokumenty, Obrázky, Plocha). V těchto 4 složkách soustředím všechna důležitá data, která na počítači vlastním. Ostatní složky nejsou důležité a případné poškození dat v nich by mě tak nebolelo (jsou to Filmy, Hudba, dočasné složky, testovací položky).

Program se spouští automaticky každý den o půlnoci. Rozpoznává změny v těchto složkách/souborech, a v případě, že nějakou změnu nalezne vytvoří kopii souboru aktuální verze. Pokud změnu nenalezne, vytvoří hard-link (něco jako odkaz na původní soubor) Logicky se zkopíruje (ve dvou složkách jsou ty dva samé soubory), ale fyzicky zabere pouze místo jako by existoval pouze jednou).
Program automaticky promazává staré verze záloh. Ponechává vždy zálohy z dneška, včerejška, 1 za každý uplynulý týden v měsíci, pak 1 za každý uplynulý měsíc, a 1 z posledního roku (Logaritmické nastavení). Velikost tedy nenarůstá nijak drasticky.
Dat mám asi 10GB + 20GB Obrázků. Zálohovaných verzí (logaritmicky) bude za rok maximálně 2 (dnes, včera) + 4 (týdnů)+ 12 (měsíců) + (1 minulý rok). Což je ca 20 verzí. Dat bude maximálně 600GB, ale díky vytváření hardlinků (zástupců) se místa zabere necelých 50GB, S každou verzí se všechny data nemění! Proto není důvod aby zabírala další místo. O důkazu hovoří fakt, že na 100 GB disku mám 250 GB záloh a pořád je na něm 80GB volného :-)

Pokud jste někdy slyšeli zálohovat 3x a na jiná místa, tak to provádím následovně.
Za zálohu se nepočítá, pokud něco někam zkopírujete a původní smažete!! (opravdu si to hodně lidí myslí)

1. místo:
záloha je přímo v počítači. Speciální oddíl na disku. Kam si program ukládá změny souborů.
2. místo:
Po připojení externího disku se automaticky sesynchronizuje zmiňovaná zálohovací složka backintime se složkou na disku.
3. zálohu pak mám v plánu provádět na další externí disk, který v současnosti leží doma. Do Belgie nemůžu tahat úplně všechno :-) Na tenhle (větší disk) budu odhazovat staré zálohy, které už nebudou aktuální.


Shrnutí:
Celkově mě zálohování již vůbec nebolí, starší verze mám pěkně přístupné a nebojím se o svá data. Nejslabší článek celeho IT procesu vždy byl a vždy bude problém mezi židlí a klávesnicí.
Ať už na straně uživatele nebo programátora. Proto je třeba zálohovat, zálohovat, zálohovat.



2. část online zálohování
Pokud nemáte problém se svěřením některých dat na internet, mám pro Vás pár užitečných tipů. Nikdy nevíte, kdo si vaše data bude číst. Doporučuji šifrování.


DropBox - program který po nainstalování ve vašem počítači vytvoří další 2GB místa. Do složky DropBox můžete vložit co chcete, a tyto data se nahrají do složky na internetu. Nainstalovat si můžete DropBox i na jiném počítači, po přihlášení uvidíte data z prvního počítače. Využití už nechám na Vás. Toto řešení je pro Windows, Linux i Mac OS. Doporučuj prohlédnout video na jejich stránkách


Gspace - máte-li účet na Googlu a prohlížeč Firefox, můžete si nainstalovat rozšíření Gspace. Tohle rozšíření Vám umožní si z emailového účtu(ů) Google udělat online Flashku. Použití už nechám opět na Vás. Jen upozornění, Google tohle nevidí rád, proto doporučuji založit "speciální" účet pro testování .-) Já sám bych o svůj oficiální účet nerad přišel :-) Toto řešení je pro Windows, Linux i Mac OS. Obrázek přikládám.


12.5. Beer-thday party

Včera jsme byli na narozeninové párty kterou slavili Sussi a Terhi.

Párty se konala na intráku a byla to pěkně vypečená akcička.

Ostatně posuďte sami z fotek.


úterý 11. května 2010

25.4. + 14 days = Phase 2

Second phase, vlastně druhá fáze...

Chňap kalendář do ruky...

Celou druhou fázi prožívám trochu odlišně.
Bydlet sám? Normální.
Bydlet u moře? Normální.
1000 km od rodiny? Normální.
Standardně mluvit anglicky? Normální.
Vše mi přijde přirozené, obvyklé, žádný šok jako při prvním příjezdu.
Asi už jsem si zvykl. Znáte ten pocit, když kupujete boty, v obchodě je zkoušíte, jsou Vám nějak. Doma je nazujete a jsou Vám jinak. Jste celí nesví pokaždé si je vezmete na nohy, ale po týdnu dvou? Berete ty body každý den a vůbec nad tím nepřemýšlíte. Prostě jste si na ně zvykli. Tak nějak by se dali shrnout pocity po mém druhém příjezdu.

Odlet do krajiny Belgické konal se 25.4. (s týdenním zpožděním kvůli sopce).

Let proběhl v klidu, letěl jsem opět Ryanairem, z Bratislavy. Krásná akcelerace. Tentokrát si to vychutnal plně z brzd na výkonu 70,80% to odbrzdil & GO. Výborný!

26.4. jsme měli krátký meeting a k projektu. Byl ve skutečnosti dosti zbytečný, ale to je jiný příběh. Jen jsme si domluvili, kdy se sejdeme příště :-/ Enrique s Kentem jsou tu jen do konce měsíce května, a ještě v podstatě nezačali. Budou mít pěkný honičky. Ale project manager to moc dle našeho skromného názoru nezvládá.

Celý týden jsme ve škole nic nedělali. Takže zase prázdniny. Pracoval jsem pro firmu v ČR (přes net). V pondělí jsme šli na další project meeting. Byli jsme pozváni na Spacionic systems konfernci, která se kola další týden a o které bude ještě řeč. Jen cena 1000€/os. nás pozvedla, my ji měli free :-)

V úterý 27.4. jsme byli se všemi erasmus studenty na KHBO Brugge/Oostende v Brusselu. Účastnili se španělky a kucí španělští, kucí Jarda & Jarda, Eva, Já. Sraz byl v Brusselu u nadráží. Našli jsme to a pak nám byl přidělen velice zajímavý člověk. Průvodce, milovník Brusselu, oblečený dosti prostě zapadal spíše mezi stálé obyvatele podchodů a nádraží. Měl velice zajímavou řeč a ukázal nám jak se na Brussel dívat taky trochu jinak. Byla to velice zajímavá prohlídka města s hodně alternativním průvodcem.

Cestu jsme započali v downtownu a postupně stoupali až k výšinám €uroparlamentu. Tam se s námi rozloučil a přesunuli jsme se přes velice srandovní ochranku do útrob Instituce. Tam jsme společně s dalšími erasmus studenty, co studují v Belgii, (cca 100) vyslechli prezentaci. Ta nám trochu objasnila jak celý kolos jménem €U funguje. Doporučuji si o €U něco zjistit. Jsou to zajímavá data.


Po návštěvě místnosti, kde probíhají jednání a nafocení potřebných důkazů, jsme se přesunuli do parku. Nakoupili jsme nějaké občerstvení a sedli si a vychutnávali Evropského ducha.

Přijeli jsme ve značně dobré náladě značně pozdě.

Další den jsme se přikutáleli na Angličtinu ke Gwen. Viděli jsme ji po dlouhé době asi měsíci. A hned jsme psali nějaký test :-) Myslím, že dopadl na výbornou.

Po zbytek týdne jsme měli volno.
3.5. (další pondělí) Jsme měli první a poslední hodinu avioniky. Sestávala z 5 hodinového bloku výuky na počítači. Rozšířili jsme trochu sbírku výukového softwaru :-) Prošli jsme vše, vše nastudovali a jsme zváni ke zkoušce za 14 dní.
Odpoledne jsme přišli na konferenci, kde přišel vážený člověk, co pracuje ve firmě co vyrábí satelity a povídal nám o základech letů do vesmíru. Bylo to trochu opáčko, ale komu kdy trocha Fyziky uškodila, že :-) Bylo fajn, poslouchat to jednou v Angličtině. Musím se pochválit jak dobře jsem rozuměl.

Ve středu 5.5. jsme měli dlouhý den.
Ráno začal Catiou. Dopracovali jsme příklad 4 a rozpracovali příklad 5. Tedy Eva "radila a usmívala se" a já většinou tvořil. To není špatně, měli jsme spolupracovat. Nebylo řečeno jak a my jsme si to takhle rozdělili :-)

Na oběd jsme si odskočili na Angličtinu. Nejlepší věta padla na konci hodiny. No a tohle je poslední hodina. 8-O ... byla naše reakce! sotva jsme se začali už končíme. Fakt je, že prostě končí semestr a začíná zkouškové a tak výuka našeho nejstabilněji navštěvovaného předmětu angličtiny s naší milovanou Gwen končí. Máme přijít 31. května na zkoušku, která se bude sestávat z převyprávění anglického článku dle vlastního výběru. B-) ... byla naše reakce!

Po angličtině jsme si udělali procházku zpět na VLOC na Catiu. Dokončili jsme příklad 5, našli jsme minimálně 1 chybu v každém zadání, odevzdali, poděkovali a tímto ukončili výuku CAD/CAM Catia.

V pátek jsme měli párty u Kenta. No párty. Prostě jsme se sešli, každý donesl něco k pití a povídali jsme si o všem možném i nemožném. Na závěr jsme přesunuli seanci na Check Point. Lauře někdo ukradl k ránu kabelku vč. peněz, karet, foťáku. Celá situace nám další den pokazila den. Odjížděl jsem posledním vlakem do Oostende.

V neděli tu byla drak session. Draky z celé Belgie a možná ještě od sousedů byly k vidění nad pláží v Oostende. Bohužel tohle nemám zaznamenáno, neboť jsem celý víkend ležel v posteli.

Padla na mě nějaká nemoc. Hlava, rýma. Už jsem posmrkal 1 krabici kapesníků. Průběžně se tu válí všude kolem. Tohle mě drží ještě v úterý, doufám, že to brzy vyležím. Ztratil jsem tím dost dnů neefektivní práce. Člověka bolí od rýmy celej člověk a nemá náladu ani sílu cokoli tvořit (do práce stránky, do školy projekt, výletovat nemůže). Doufám, že brzy zvítězím.

O víkendu byla táborová rada u nás doma (v klubovně v Tišnově). Se skautskými bratřími a sestrami finišujeme přípravu programu na léto. Snažil jsem se být maximálně k dispozici při přípravách a při zpracování výstupů z porady. V klubovně zatím internet nemáme (oficiálně), ale pro budoucnost to bude nezbytnost.. Dokážu si představit, že budeme v budoucnu jednat přes video-konference. Už teď si hodně věcí domlouváme přes maily, skype, voice. Celou oddílovou a táborovou agendu vedeme v elektronické podobě a už druhým rokem úspěšně máme všechny dokumenty dostupné online technologií Docs Google (tedy včetně možnosti editace, komentářů). Ulehčuje a zdokonaluje to přípravu. Některé body porady jsou vyřešeny dřív, než vůbec nějaká porada proběhne. Na ní už se většinou jen shrnout závěry, případně doladí detaily. Co se týče používaných technologií, jsme na tom mnohdy lépe jak některé firmy.

O víkendu byl trochu čas, a protože někteří zlí jazykové trdí, že se zde hrozně nudím :-) (Ahoj Žando, Se, Andy, a ostatní Jiřičky, které si to myslíte ;-) Dal jsem dohromady nový redesign stránek http://jiricky.skauting.cz

Je to vůbec moje první webdesignerské (grafické) dílko. Vždy jsem tvořil pouze minor changes (malé změny): upravit 1 ikonku, posunou nadpis, změnit písmo. Ale tohle je docela komplexní dílo :-) Postup práce můžete vidět na mé fotogalerii .



V pondělí jsme byli od Mr. Defevera pozváni na industrial visit (exkurze ve fabrice) (mimochodem jeden náš předmět). A tak jsme se brzy ráno vypravili blízko Antwerp do firmy http://www.qinetiq.com . Tahle firma je odborníkem na satelity a už jich pár vypustila do vesmíru. Info na stránkách výše.



Poté jsme se přesunuli do firmy Newtec , která je zas odborníkem na Satelitní komunikaci, talíře, modemy, televize. Pokud máte doma satelit, s velkou pravděpodobností je za něco z vašeho zařízení zodpovědná firma Newtec. Satelity Astra asi každý znáte.

Den později, aaaa to už je dneska...
Jsme byli pozváni do firmy NHV - Helikopter company. Převoz lidí, medical, lety nad mořem, speciální operace, pátrání a záchrana, ale i údržba, servis a služby poskytované ve spojení s helikoptérama. Sídlí tady na letišti Oostende, mají krásnou firmu a vůbec by mi nevadilo v jedné takové pracovat. info http://nhv.be

sobota 1. května 2010

16.-17.4 RS Březník

Již několik dní se nelétá, nebe je vymeteno, žádné čáry na obloze. Před pár dny vybuchla sopka na Islandu a s mým odletem 19.4 to nevypadá růžově.

Na víkend je naplánována výprava roverů a rangers na základnu do Březníku. Výpravu organizuje Hobit. Tímto mu vyslovuji velké díky za přípravu, program a vůbec všechno :-) Výprava se opravdu povedla. Vyrazili jsme z Tišnova vlakem přes Brno do Nového města na Moravě. Odtud pěšky podle GPS na zadané souřadnice. "Došlo k poruše na jaderné elektrárně a máme čas pouze do půlnoci dostat se do úkrytju. Bohužel nevím kde se nachází a to se nám povede zjistit, vyřešíme-li 6 úkolu na místech, ke kterému nás dovedou GPS souřadnice." Takhle nějak vypadala motivace. Po cestě jsme plnili úkoly jako přenést zapálenou svíčku přes pole. (pěkné velký, dlouhý, blátivý). Přemístit celý tým po "leknínech" do bezpečí. Přehazovat si nejmladšího člena řetězově asi na vzdálenost 20 metrů. (Stoupli jsme si dva lidi naproti sobě. Dvojice vytvořili řadu natáhli ruce. Do vytvořeného prostoru z rukou si lehl odvážlivec, kterého jsme si přehazovali jako pytel brambor. Když dopadl na začátek, dvojice zezadu se přesunuli dopředu. Takovýmto pásákem jsme ho dostali docela daleko :-) A další úkoly hádanky a hlavolamky. Podotýkám to vše probíhalo od 20:00 do 24:00. Tedy přesněji asi do 1:00 protože jsme nestihli časový limit úplně přesně. Cestou jsme zpívali písničky, hrál jsem na kytaru. Po příchodu na základnu (úkrytu), někteří ještě pokračovali v zábavné komponované veselici u písní. Někteří zalehli jak širocí tak dlouzí.

Další den ráno jsme po vydatné snídani vyrazili do nedalekých údolí řeky Oslavy na zříceninu hradu Lamberk. Opět na nás čekal bohatý program televizní reality show, ve které si filmový štáb vybíral ten nejlepší tým snů. Samozřejmě jsme vyhráli všichni. Dokonalost Hobitových počtů nezná hranic :-)




Po příchodu na základu ovanul celou partu neuvěřitelný poklid. Dlouho jsem nezažil tak krásně unaveně odpočinkovou atmosféru. Díky všem za ni...











Já s Andy jsme se rozloučili poněkud dřívě. V neděli jsme měli ještě další program. Oslavu narozenin a hlavně rozloučení se, které se nakonec nekonalo a já si neplánovaně prodloužil prázdniny na 3 týdny :-)

Všechny fotky již tradičně ve fotogalerii na Picasawebu.

//Pokračovat budeme skautskou poutí, ale to až někdy příště :-)//

7.-11.4. Friedrichshafen Expo


Hurá na Německo. Sbalil jsem pár švestek, buchet, řízeček na cestu a vyrazil opět do světa.

Tentokrát byl cílem Friedrichshafen na jihu Německa. Malé městečku u Bodamského jezera. Bodamské jezero se nachází mezi Německem, Švýcarskem a Rakouskem. Ubytování jsme byli v jednom penziónu 50 metrů od břehu. Ale popořadě.

Abyste chápali šlo o služební cestu na výstavu civilního letectví Friedrichshafen AERO EXPO. Samozřejmě jsem nic nenamítal a děsně rád jsem se dobrovolně nechal uvrtat do tohoto podniku :-) Jeli jsme jako vystavovatelé a mohli jste firmičku potkat na českém stánku v pavilónu A4.

Popsat, co vše bylo k vidění by bylo na hodně dlouho. Proto odkážu na Fotografie, které jsem nafotil a umístil do svého alba.



Každopádně se jednalo o největší, nejlépe organizovanou, naplněnou a prostě nejúžasnější výstavu general aviation, jakou jsem kdy navštívil. Obrázek si udělejte sami. Pokud Vás jen trochu zajímá civilní malé letectví tady nesmíte chybět!

Příští rok ve Friedrichshafenu nashledanou.

//Pokračovat budeme výpravou roverů na Březník//

pátek 30. dubna 2010

5.3. Velikonoce

Probudil jsem se do krásného slunečného rána. Přede mnou bylo Velikonoční pondělí a já se dle tradice vydal s pořádnou rákoskou vyprášit děvčatům kožichy. Letos táta stávkoval, prý už není nejmladší.. :-)


Vzali jsem to tedy s bráchou po všech známých klasickou cestou. No trochu jsme to zredukovali. Všichni se mě ptali, jak je v Belgii. Všude jsem povídal, že dobře. Docela lituju bráchu, který musel moje historky poslouchat asi 20 krát :-D Tímto se Ti, Vášo, omlouvám.

Prožil jsem krásný den, navštívil spoustu přátel, příbuzných. Nejdéle jsme se dle předpokladu zdrželi u Babičky :-) Ahoj Babi, zdravím už zase z Belgie.

Další dny jsem měl zamířeno opět za hranice. Kdo myslel, že doma posedím (jako máma) doma na zadku, se mýlil.

Tak tedy Hurá na Německo...

//Pokračování za chvíli//

čtvrtek 29. dubna 2010

4.4. Oostende -> Tisnov



Ráno 5:00 budík řinčí. Po necelých 4 hodinách spánku se člověk probudí a zjistí jede se domů. Zvláštní když si člověk začal zvykat .-)
Zamknul jsem všechno. Dle maminčiny výchovy vypnuto vypnuto vypnuto zhasnuto zavřeno čtyřikrát zaluncovat klikou jsem zabezpečil svou komůrku a vyrazil.

První krok - dostat se na nádraží. V Oostende jsem vyplnil svůj předposlední řádek v GoPassu a skočil na asi první vlak co odjížděl směr Brussel. V Brusselu jsem přesedl na Vlak do Charleroi. V Charleroi na Autobus směr letiště. Na letišti jsem byl docela brzo. Asi 2 hodin a kousek před odletem. Jelikož jsem měl odbavení již Online za sebou asi 4 dny (Výhoda web-check-inu), prošel jsem hned na bezpečnostní kontrolu, kterou jsem se naučil procházet bez pípání a zamířil k mému gatu. Číslo ještě nebylo známé a tak jsem trochu nejistý fotil letadla co stála na ploše. Udělal jsem si obrázek o zabezpečení služeb, který jsou letadlu při jedné otočce podávány. Každá společnost má objednáno něco jiného. Podle toho také obsluha vypadá. Sranda pozorovat ten mumraj mravenečků.

Nasedl jsem do éroplánu a užíval si zrychlení na dráze. Tentokrát jsem seděl někde v uličce. Pro příště musím chytnout okýnko. Skoro celou cestu spím. Venku jsou mraky, škaredě. Nahoře nevidím. Na přiblížení jsou turbulence. Výborně si to užívám. Občas někdo zajuchne :-) Přistání probíhá hladce. Dobrá práce.

V Bratislavě jsem něco kolem 14:00. Autobus mi jede až kolem 19:00, takže mám čas na prohlídku města. Za 70 centů se dostávám na Hlavnú stanicu. Mám pocit, že se tu zastavil čas. Vše špinavé, rozbité. Kupuji si bagetu a plechovku Coly. Nechávám za oboje asi 2 € což se mi zdá podivně málo :-) Překvapilo mě, že si člověk zvykl už za 2 měsíce na úplně jiné ceny. Všechno mi najednou přijde levné :-) (To i další 3 týdny).

Procházím historické centrum. Nemám mapu, jdu tak za nosem kam mě to táhne. Výborně došel jsem na hrad. Stále do kopce. Tohle byl můj jediný známý cíl, který jsem chtěl vidět. Posléze zjišťuji, že Bratislava má i historické město. Mířím tedy do "podhradí".
Spousta turistů, spousta obchodů, kostelů. Do jednoho zapadám. Za chvíli přichází další lidé. Kostel se zaplňuje a do 10 minut začíná mše. Výborně. Je Velikonoční neděle a já aniž bych to plánoval zvládám vzít jednu skoro českou mši :-)

Je pěkné po čase zase rozumět. Čas se nachýlil k odjezdu a tak vyrážím na autobusovou stanici Mlýnské Nivy. Po příchodu mám ještě půl hodinky času. Náhodný kolemjdoucí kněz se snaží dostat do autobusu, kterým mám jet i já. Bohužel studentský žluťák se objednává přes internet a tak ho odmítají. Zahlédl jsem autobus z ČSAD Tišnov a tak jdu ke knězi a povídám, že jsem vyslechl jeho problém a támhle ten autobus, že míří skoro do Brna. Nakonec si skutečně narychlo domlouvá odvoz a ještě se ke mě vrací aby mi poděkoval. Dáváme se do asi půlhodinové teologické debaty, vyměňujeme si kontakty. Je to mladý kněz z Brazílie, který pracuje v Brně s mládeží. Vracel se z Vatikánu, kde byl na velikonočních obřadech přímo na náměstí. Moc pěkně jsme si popovídali.

Nasedám do Autobusu a mířím směr Brno. Cesta rychle ubíhá a za chvíli už jsem v Brně před Grandem. Za pár minut se potkávám po 2 dlouhých měsících s mým Andílkem.

*****
*****
*****
*****

No a pak jsme dorazili ke mě domů. Přivítal jsem se s rodinou, chvíli povídali a pak šli spinkat... A dobře se jim spalo...

//pokračování příště//

3.4. Bouře

Píše se 29.4. a já se opět po více jak 3 týdnech dostávám k sepsání - teď už pamětí...

Uplynulé 3 týdny pro mě byly jakýmsi restartem. Ujasnil jsem si pár věci. Po dlouhé době se setkal s mojí drahou. Navštívil jsem Babičku, Dědečka, tety strýce, celé velké příbuzenstvo. Taky jsem se ohřál pár dní doma. Doslova pár :-) Ale nepředbíhejme.

3.4., den před odjezdem. Balím věci, peru, suším, žehlím, (konzervuji) oblečení a celý pokoj aby přežil bez péče 2! týdny.

Jsem hotov celkem brzy a tak se vydávám na pláž na krátkou meditační procházku. Cesta rychle ubíhá, čas taky. Na pláži sbírám mušle, aspoň něco abych dovezl každému. Nad obzorem se smráká. Bouře která přišla předčila má očekávání. Posuďte z fotek.

Rychle jsem prchl domů dobalit a brzy spát... Poslední noc v novém bytě...
A zítra? Let domů!


středa 31. března 2010

29.-30.3. Odpočet

Ano ano, začal se ukrajovat týden, ve kterém na konci poletím domů.

Ne, není to definitivní odlet, po prázdninách se sem mám v plánu zase vrátit :-)

Prázdniny? Ano 14 dní volna tu mají přes velikonoce. Moc? Málo :-) V UK, mi Žabka při včerejší konferenci prozradila, mají dokonce 3 týdny.

Už se pěkně těším, nejen na Velikonoční pondělí. Spíš na opětovná setkání. Přijde mi to jako včera a zároveň jako věčnost.

V pondělí jsme měli být na angličtině, ale měli jsme ve stejný čas meeting k projektu. Angličtina se tedy přesunula na Středu.
Mr. Defever přišel poprvé v čas :-o Tedy slyšel jsem z vyprávění, protože jsem přišel o 10 později (což za běžných okolností bohatě stačí) :-D
Nevím co se stalo.

Začal jsem sportovat. Našel jsem si na internetu stránku se cvičebním plánem. A zkouším ho plnit. Do toho trochu běhání, zdravá strava. Znáte to! Že ne? Zkuste to :-) Tohle už je vlastně 2. týden v mém cvičebním plánu. Uvidíme jak dlouho mi to vydrží. Zatím plním na 100%

Ve středu jsem si vystřihl Angličtinu. Evce nebylo dobře takže se neúčastnila.

Provedl jsem letištní odbavení, vytiskl palubní vstupenku a doklad na cestu z Bratislavy do Brna.

Proč z Bratislavy?
Když jsem vybíral jak se dostat domů. Nabídly se dvě varianty. WizzAir a Ryanair. Oba létají z Charleroi (jižně od Brussel). Wizz letí Prahu, Ryan Blavu.
Jestli volit ČD Praha Brno, nebo StudentAgency Bratislava Brno. Výjde na stejné peníze. A v Bratislavě jsem dlouho nebyl :-)

Takže "letenky" vytisknuté, začínám se tu pomale balit....

Zítra mě čeká ještě výuka v Catia a pak už jen víkend a v neděli ráno domů.

//Pokračování příště//

22.-28.3 Ve zkratce

Wow, týden vynechanej. Tak alespoň v bodech shrnu.

Pondělí: Angličtina + meeting k projektu

Středa: dopoledne Catia , v poledne angličtina, odpoledne pokračování Catia.

Čtvrtek: Aircraft systems, téma - Landing Gear

V sobotu jsem se vypravil na letiště, kde v Ostende Air College probíhal den otevřených dveří. Hned do druhých dveří jsem zapadl a co tam nebylo, Simulátor Diamond DA-42 - dvoumotorová kráska.

Posuďte sami. http://www.o-a-c.be/.

Pěkně mrštná potvůrka. Ale instuktor povídal: "I see you have experience." Což mě potěšilo :-) Dal jsem si vzlet z Oostende Airport, levý okruh nad město, přes pláž na moře, a zpět přistání. Pěkná zkušenost, bylo to pěkně realistické. Chtěl bych mít podobné zařízení doma. A vzpomněl jsem si na své mládí prosezené u Flight Simulatoru :-)

středa 24. března 2010

20.3. Spanish Dinner

Měl jsem v plánu nějakou oddychovku na víkend a večeře u Kenta zněla jako výborný nápad. Odpoledne mi neustále chodili na FaceBooku novinky, co kdo přinese a co kdo zařídí. Koncepce byla: přijďte, doneste něco k snědku, víno k pití a bude pohoda.

Z původně malé akcičky vznikla hodně slušná párty :-) Sešlo se nás (mmt musím to spočítat) jestli se nemýlím 14. Párty začala asi v 20 hodin. Španěláci měli převahu. Přišli i některé nové erasmus tváře, 2 děvčata z Finska. Dále pak Kentova přítelkyně, která rozšířila španělské řady. S Evkou přišel i kamarád ze Slovenska, který ji přijel navštívit.

Jedla se španělská omeleta, slovenský salát, "prý ruský" salát, dále pak spoustu jednohubek, maso, salámky a klobásky, Susana připravila čokoládové bobky.


Jako pohonné hmoty bylo využito speciálně připravené vysokootanové směsi Sangria obohacené o 100% přírodní ovocné plody. Přistaveny byly dvě cisterny, které si zdaleka nesáhli na dno :-) Po celou dobu se o doplňování palivových nádrží profesionálně staral barman Cesar.

Fotky jako obvykle

//Pokračování příště//

16.-19.3. Project, Catia, Airbus FlyByWire

Tento článek jsem začal psát anglicky a pak to rychle umazal. Občas už mi to přeskakuje. Největší problém mám, když dlouho sedím na počítači a pracuji v češtině, potom sejdu dolů a chci začít mluvit, rychle zase přepnout na angličtinu :-) Ještě, že máme vysoké a dlouhé shody, na kterých je dost času na uvědomění si, že nesedím doma.

V úterý jsme odpočívali.

Ve středu jsme měli pokračování Projectu. Od fáze definic, abstraktů, přehledu materiálu, jsem se dostali k Úvodní kapitole. Něco jako předmluva. Na další pondělí máme úvod. Od teď začne pěkná práce. Orcházení webů, výtahy, sumáž, škrtání a přepisování.

Ve čtvrtek jsme měli od 9:00 první hodinu v programu Catia. Je to 3D rýsovací program na výrobu všeho možného. Dělají se v něm složité konstrukce např. letadel. Airbus, Boeing v něm dělá všechny své projekty. No a teď se ho učíme i my. Mají na to zde yvinutý pěkný tutorial. Každý student má dva monitory. Na jednom běží program, na druhém video tutorial ve kterém maník ukazuje co kde klikat, co jak nastavit, s čím jak pohnout, aby to fachčilo dle našich představ. Strávili jsme tu do 15:30. (S polední přestávkou na oběd) - Zatím nejdelší den tady :-)

Pátek jsme měli hodinu Aircraft Systems. Super, začali jsme studovat Airbus A32X family. Konkrétně Flight controls a FlyByWire System. Nemusíme tentokrát dělat report na další hodinu, což je fajn vychytávka.

15.5. International Day

Na pondělí jsme byli pozváni Gwendolyn jako hosté na tzv. "International day". Je to den, ve kterém se sejdou studenti a provádí několk aktivit. Prvně je na pořadu "Kino". Druhá čast je "Panel Discusion". Třetí je závěrečný raut.

Na filmu jsme nebyli, ale promítal se Film o studentech na Erasmu. Bylo to snad španělsky? s dutch titulky :-) 15:45 jsme se střetli ve sborovně (Teacher´s room). Gwendolyn, Eva, já a tři chlápci, všichni bývalí Erasmáci, 1 pracuje, 1 studuje doktorantský, a jeden na KHBO učí jako asistent naše kolegy Cesara a Cristiana.

Byli pro nás připraveno 9 otázek. Doslova neřeknu jaký, protože opět byli v nizozemštině. "Erasmus je drahý, nemohu si ho dovolit." "Nemohu odjet, protože mi bude chybět rodina", "Erasmus mě nic nového nenaučí". No asi chápete styl. O každé otázce jsme se společně pobavili a kdo měl tu nejpozitivnější odpověď, ten měl prezentovat svoje myšlenky. Rozdělili jsme si takto všechny otázky a šlo se na plac.



V přednáškovém sále už seděla horda studentů až přijdeme. Gwendolyn to celé řídila a uvedla nás. Představila nás jako zahraniční studenty a musím říct, že jsem se v tu chvíli cítil fakt důležitě :-D Skoro jako nějakej papaláš pár dní zpět na konferenci v Amsterdamu. Grupa studentů si měla připravit odpověď na jednu z otázek. Ke každé otázce jedna grupa. Postupně se četly závěru skupin a Gwendollyn vždy vyzvala několik z nás, co jsme byli v panelu (tj. na pódiu) abychom k tomu něco dodali. Vtipné bylo, že jsme někdy museli reagovat na Dutch závěr skupiny. Jeden kolega nám to ale hbitě překládal, což bylo od něho pěkné.

Asi 3 krát během naší diskuse se uskutečnil hovor s nějakým studentem v zahraničí přes skype i s videem. Ten probíhal v nizozemštině, ale bylo to velice vtipné. Soudě podle reakcí publika.

Na závěr jsme obdrželi poukázku do obchodu na €20 (nemusel být, ale neuškodí ;-) a
přesunuli jsme se na poslední část, raut.



Tam se k nám připojili i naši španělští kamarádi. Pilo se víno, pojídali se připravené specialitky. Nejexotičtější pro mě byla asi chobotnička. A Eva měla spoustu nápadníků, kteří se jí neostále dokola vyptávali na podrobnosti k Erasmu :-) Chudáček se nezastavila a možná ani nenajedla kvůli společenské vytíženosti. Pomyslel jsem si: "Hey, Where are the girls? I was also in the panel :-D"



Oslovili nás nejeden učitel. Poklábosili jsme chvíli s Mr. Defeverem, Gwendolyn, a pár dalšími. Vyfotili se u našich vlajek a dozvěděli se něco o zahraničních univerzitách. Nabídka Erasmu je tu opravdu veliká. U nás je ještě větší :-D To se ale nedá moc srovnávat. KHBO Brugge-Oostende je pidi školka proti našemu monstru VUT Brno se všemi fakultami :-)

Fotky na Picasawebu

neděle 14. března 2010

12.3. Antwerpy Expo

Mr Defever nám nabídl návštěvu Antwerp. Koná se tam Expo Belgických vysokých škol.

Den po příjezdu z Amsterdamu, v 8:00 (+/- jestli rozumíte) jsme nasedli do auta Mr.Defevera a pádili směr Antweprpy. Značně dezolátní jsme dorazili do Antwerp, kde byl malinkatý pavilón (ve srovnání s BVV nebo Amsterdamem), a v něm se prezentovali některé vzdělávací instituce.

Pro pány (děvčata nečíst): Konečně jsem objevil, kde se všechny ty belgičanky schovávají. Tady byla nějak moc velká koncentrace maturantek najednou :-D

Už můžou číst i holky: Prošli jsme letmo stánky. Koukli co kdo nabízí, ale bylo to zaměřený hlavně pro maturantské ročníky. Se slzou v oku jsem si uvědomil, že nepatřím do nejmladšího železa :-/ (Sečko, za to, že se směješ, dostáváš placku!)

Vydali jsme se směr centrum. Na nejbližší stanici jsme nasedli na šalinu a za 2€ se svezli na hlavní nádraží.

Slyšel jsem vtip, který už mě nepřijde vtipný..
Anketa v Brně: "Pane, co si myslíte o pražácích."
"Cajzli só čudní" "A proč si to myslíte?"
"Páč jim šalina jezdí pod zemó"

No nepřijde mi už tak vtipný, protože tady jsme se se "šalinó" zavrtalipěkně hluboko pod hlavní nádraží. :-/ až do pekla na poslední podlaží :)

Prošli jsme se, Evka něco pokoupila a zapadli jsme v moc pěkné Irské hospůdce. Povídali, povídali a až dopovídali vydali se zpět kolem nádraží a pěšmo, přes židovskou čtvrtí zpět k výstavišti.

Celou cestu nazpět v autě jsme spali jak malí miminka. Vzbudili se až v Oostende, poděkovali a rozprchli se domů..

fotky z Antwerp jako obvykle.

//pokračování příště//

9.-11.3. Amsterdam

ATC konference je za námi.

Nejlépší představu získáte z fotografií z Amsterdamu.

Cestovali jsme dobré 4 hodiny, nestihli jsme jeden přípoj v Antwerpách, tak jsme se o hodinu zpozdili. Hotel jsme měli jen asi 20 minut od nádraží. Ubytováni jsme byli v 3 lůžkovém pokojíčku 3x3metry s koupelnou. (Koupelničkou 2x2 metry, kde byl záchod sprcha oddělená jen igelitem a umyvadlo). Celý pokoj byl pěkně křivej. Viz video na mém youtubekanálu youtube.com/MarekBatelka Televizi jsem neviděl už víc jak měsíc, a tak jsem zkusil, jestli tam něco bude. Je super, že v Holandsku mají většinu programů nedabovaných. Tedy originál v angličtině a k tomu běží holandské titulky. Titulky jsem moc neřešil, zato jsem si pocvičil angličtinu. Discovery - Bořiči mýtů byli na každovečerním pořadu :-)

Snídaně byla v ceně a tak jsme se u švédského stolu nadlábli co to šlo.. Češííí... Teda pardón, Čech a Slovenka :) Vyrazili jsme nad ránem a cesta na výstaviště zabrala asi 50 minut. Tohle ještě 6x... ufff Pokaždé jsme ale volili trochu jinou cestu, a tak jsme Amsterdam celkem dobře prošmejdili.


Amsterdam je moc pěkné město, hlavně centrum plné kanálů. Ne nadarmo se mu přezdívá Holandské Benátky. Všechny ulice lemují zaparkovaná jízdní kola. Zvláštností jsou pak křivé domy, které jsou na každém rohu. Podloží asi nebude uplně stabilní. Statici se zde uživí :)

Na samotném výstavišti, to byla jiná kávička, po vstupu jsme si vytiskli jmenovky, které sloužili jako vstupenka na výstavu, semináře a workshopy...

Zaregistrovali jsme si všechny workshopy, ale nebylo v lidských silách je všechny navštívit :)

Největším úspěchem bylo pro Evku, že si domluvila diplomku u Italské společnosti ENAV. Nedalo mi to a skočil jsem se informovat k Eurocontrolu a českému ŘLP. Nějaké kontakty jsem získal, tak uvidíme, co z toho bude :-) Na zpáteční cestě jsme špásovali o budoucnosti.


Po třech dne jsme vypadali značně dezolátně...
A další den nás čekala cesta do Antwerp.

Já bych to celé mecheche shrnul takhle!


//pokračování příště//

úterý 9. března 2010

9.3. První den ATC konference v Amsterdamu

První den ATC konference je za námi. Zdrhli jsme před koncem, dorazili na hotelový pokoj a padli vyčerpáním. nejsem schopen se pohnout. Tolik užasných věcí, počítačů, obrazoveček, LCD, systému na jednom místě jsem ještě neviděl.. Na workshopech které jsme navštívili byli přední hlavy celého ATM světa. Patrick Ky - šéf SESAR (Single European Sky), ředitel českýho ŘLP, šéf Leteckého odboru Evropské Komise, ředitel Eurokontrolu, zástupci FAA. Přední světové firmy, Boeing, Airbus, Honeywell. Spousta čechů a slováků.

Podrobnější info podám po příjezdu z pět "domů".

//Pokračování příště//

pondělí 8. března 2010

8.3. Jedéééém

Včera jsem měl dlouhé skype telefonáty s domovem. Vše při starém a to je asi dobře. Všichni na svých místech/pozicích.

Ráno jsem se začal balit do Amsterdamu. Koukal jsem na fotky z minulých ročníků a a a safra, všichni jsou tam v obleku. Zkonzultoval jsem situaci se spolubojovnicí a vyrazil na nákupy. Nemůžem si trhnout ostudu před budoucími zaměstnavateli. Suit-UP! It gonna be legen... wait for it .... dary, legendary. Tak proč ne. Budu fešák B-)

Zvedáme kotvy a jedééééééééém !!!

sobota 6. března 2010

27.2.-6.3. čas letí

Týden pryč a žádný zápis, to se musí spravit :-)

Přes minulý víkend jsem seděl nad projektem. Pomalými kroky se přibližuji k pročtení všech materiálů, které se na internetu vyskytují. Jen pro připomenutí pracuji na Antikolizních systémech pro letecký provoz. Takže stránky jako
či
jsou mým denní chlebem.

Když už mluvíme o chlebu, zdejší chleba je jedním z nejlepších, co jsem kdy jedl :-) Nevím jestli nezačnu být doma vybíravější :-D

V pondělí jsme se sešli s Kentem a Mr. Defeerem (hodina a půl zpoždění), abychom prodiskutovali pokrok v projektu. Byl vcelku spokojený. Poslal jsem mu 4 strany plné odkazů z netu. Vtipně se zeptal, jestli už jsem to vše četl. Hmm, tak to by mi zabralo tak půl roku.

Další session k projektu máme za 14 dní (tedy v době kdy tohle píšu už za týden).

V úterý přiletěl Enrique Gonzales. Doufám, že jsem mu moc nezkomolil jméno. Pěkné španělské jméno. Mr. Defever měl pouze 10 minut zpoždění. Všichni jsme se divili, že je tady prakticky na čas. Problém byl, že Enrique nikde :-) Španělský orientační smysl zřejmě nepatří k nejlepším. V Oostende zabloudil. Po příchodu se s námi seznámil, ukázali jsme mu školu a to bylo pro úterý vše.

V úterý večer jsme byli na Billiardu.
Meeting byl tentokrát pro změnu v Bruggách :-) Checkpoint Charlie. Vlastně jsem jediný, kdo bydlí v Oostende. Na dojíždění jsem si vyřídil průkazku. Jedna jízda Oostende-Brugge místo obvyklých 3,7 výjde na 0,59 peněz :) Štědré B-dráhy.
Klasická sestava plus kromě Enriqueho se k nám připojili ještě Laura, Jorien a Jenken.

Ve středu ráno jsme měli hodinu s Mr. Defeverem - pokračování Control Systems. Tentokrát to byl vyšší level. Zkoušel z nás dolovat diferenciální rovnice a podobný věci. Moc toho z nás nedostal. Rada dne: "In the evening find out on wikipedia more information to refresh your memory. Wikipedia! Not Facebook, OK?" [večer si oživte paměť na wikipedii, ne na facebooku]. Vtipálek. Control systems asi nebudou patřit k oblíbeným. Ale pšt ;)

Zato hned další den jsme měli Aircraft system. Tenhle předmět bych mohl mít od rána do večera 7 dní v týdnu. To přeháním, ale je to jiná kávička :-) Spíš takový kakajíčko. Těším se až nám přidají tohohle předmětu. Snad již za 14 dní, kdy dostaneme rozvrh??

Odpoledne jsme se měli učit na páteční angličtinu. Moc se nám do toho nechtělo..
(redakčně zkráceno a upraveno)
Eva: mareeeek???? učiiis saaaa??? ja neeeee... robis tahakyyyyy???
Marek: eva???? neučím se??????? ještě jsem to neotevřel...... není čáááááás :-D Chuť není..
Eva: oka,hned mi je lepsie ked viem ze sa neucis.. ja sa na to kuknem asi az rano.. boooo..rano mi snad bude lepsie palit :D ..
Marek: já co neudělám večer /čti v noci/ vůbec neudělám.

Takže v pátek to nějak dopadlo :-) Jak? to uvidíme...
Gwendollyn nás po dvou umorných hodinách, kdy už se mělo dělat jen překlad from Dutch to English (což pro nás je to pravé ořechové), k naší radosti pustila domů.

Šli jsme nakoupit do Delhaize (místní delvita). Pěkný výběr, dobré ceny. Další obchod, kde se dá levně nakoupit. Stavil jsem se ještě v MediaMarktu (elektronika) mrknout na notebooky. O velikonocích něco pořídím. CRT monitor je tak na zkažení očí .-(

A co se chystá další týden? Aneb nehledejte mě ani v Belgii.
V pondělí odjíždíme do Amsterodamu na konferenci Air Traffic Control & Air Traffic Managementu, účast předních evropských organizací. Nudit se rozhodně nebudeme. Návrat ve čtvrtek večer.

Zdravím vši :)

//pokračování příště//

pátek 26. února 2010

26.2. Angličtina test

Ráno jsem se nasnídal, hodil sprchu a čtu smsku.
"Nevím jestli už jsi to četl, ale angličtina dnes odpadá, Eva."

Wooohooooouuuu není lepší zprávy po ránu, zvláště pak po tak důkladné přípravě, skoro až inženýrského formátu.

Evka mi píše, že Jenken (její LandLord - majitel domu kde bydlí) má pro mě monitor. Prý nějaký starší kousek, odpoledne se mám stavit u něho ve firmě.

Jdu do knihovny. Procházím zbytek (druhou polovinu) leteckého regálu. Vytahuji několik knížek, které budou muset projít mýma rukama. Jednu z nich jsem si půjčil. Transport category Aircraft systems (Letadlové systémy velkých letadel). Půjčování (jelikož nemáme kartičku) probíhá docela vtipně. Paní knihovnice si knihu půjčila na sebe a do poznámky si napsala "Marek". Už mě očividně zná, vždyť jsem jediný každodenní návštěvník, který s ní navíc vždy mluví anglicky :-D Regál s pořadovým číslem 069 už mám projitý celý. K některým knihám se určitě vrátím. Hlavně jsem si udělal přehled, co tam mohu hledat. V dalších dnech/týdnech mě bude čekat obtížnější úkol - Časopisy. S leteckou tématikou tak 10. Jenže každý vychází minimálně 1x za měsíc a je tu tak 4-5 ročníků nazpět. Při průměrně 40-50 stranách.. Fíha to ani nespočítám kolik to je obrácenní listů.

Zjišťuji že v knihovně jde zadarmo tisknout. Hmm výhoda. Ještě jsem Vám asi nepsal o tom, že v Belgii je hodně "strange layout" (divný rozložení) klávesnice. Tak přehozený jsou písmenka Z-Y (to by ještě šlo) ale Q-A W-Y ů-M už je trochu na mozek. Na český znaky zapomeňte. Ale že ani "." nebude na tečce a vůbec všechny pomocný ,.-=""/() atd no prostě guláš... Poprvé jsem ocenil, že na ICQ se přihlašuje pomocí čísla !! Numerická klávesnice je asi to jediné, na co tady nesahali. Buďme rádi za to, že ENglish layout a CZech layout jsou si u nás natolik podobné. Tady jsem psal podobně rychle jako jednoprsťákový odborník na psaní - můj táta :-D

V 14:30 jsem si byl pro monitor u Jenkena. Za 15€ jsem obdržel pravý nefalšovaný 15" CRT! monitor 1024 x 768 při 70Hz, dosti vysvícený, s 1 dioptrií i čitelný. Zatím se mi nepodařilo zapnout Linux s externím monitorem, protože Nvidia ovladač se zapíná grafickým klikátkem a to je na nefunkčním monitoru, že :-/ !!! Dostanu se ale ke všem svým dokumentům přes příkazovou řádku. Viva la Unix command line. No zatím mohu být rád, že jsem se dostal na internet z Windowsu XP. Sice se mi ježí chlupy po celým těle při představě dalšího půlroku takhle, ale aspoň budu mít snadnější rozhoupávání se ke koupi nějakého nového stroje domů. Zatím je jistý Full HD monitor. Jestli k němu notebook nebo výkonné stolní PC, tím se budu bavit zbytek svého pobytu tady :-) Jestli ještě něco budu vidět teda :-D

//Doplnění//
Odpoledne píše Evka, že jedou se Štefanem do Oostende, jestli se chci přidat na "kávu". Nic jsem nenamítal, sedl na kolo a přifrčel k Mc´Donaldu (meeting point). Pak jsme šli do nejnebezpečnější ulice (Lange Straat) Barové ulice a do jednoho baru zapadli. Poručili si jeden kousek a povídali.

Večer se mi podařilo jakž takž zprovoznit internet. Sepisoval jsem všechny zážitky.
//pokračování příště//

25.2. Postavím elektrárnu

Večer nebylo co dělat, to víte, když nejede počítač :-D

Další den odpoledne (pátek) mě měl čeká test na nepravidelný slovesa + slovní zásobu z angličtiny. Vlastně, jak poznamenal Henri, je docela vtipný se tu učit angličtinu, když vlastně každá vyučovací hodina, každá procházka po městě, každý nákup v obchodě je výukou angličtiny.

Večer dumám nad žitím a nežitím, sepisuju si pár nápadů, co mě obvykle napadají ve zkouškovým, nebo před písemkou, když se mám učit. To je ten nejlepší čas na to něco stvořit, vymýšlet nebo jen tak uklízet pokoj. Vysokoškoláci vědí o čem mluvím. 2 hodiny před spaním jsem vymýšlel a propočítával, JAK (ze všech možný úhlů pohledu) si na táboře postavím vodní elektrárnu. Použiju k tomu staré kolo z bicyklu a sérii dynam. No a dělal jsem si nákresy. Který faktory mají vliv na funkčnost, rychlost, výkon takovéhoto zařízení. Do fotogalerie přihodím nákresy. Nakonec jsem to docela zmákl, ale budu potřebovat rychlejší proud potoka. A samotné konstrukční uspořádání není úplně jednoduché. Počítá s přípravou materiálu už doma. Také nemám vyzkoušeno jak velké ztráty budou na cca 100m vedení slabého napětí (cca 6V) tuším velké odpory. Tohle mi vydrželo do 23:00 a tak jsem docela uspěšně zabil jeden večer bez počítače, který měl být využitý k přípravě na angličtinu.

25.2. Odjel

Na dveře ťuká Henri.

Ani se nějak nepochlubil, že konec února je pro něho vlastně 25.2. a že dnes odjíždí zpět do Finska. Přišel se rozloučit. Za posledních měsíc jsme se docela spřátelili. Ukazoval mi na čem pracuje, když ho nebo mě něco zaujalo, tak jsme si přes dveře sdělovali dojmy a zážitky. Docela jsme si rozumněli. Byli jsme se projít na pláž a po cestě jsme ještě probrali, co jsme probrat nestihli. Jeden rozhvor bych nerad zapomněl. Bavili jsme se, kolik tak je v létě stupňů ve Finsku, když se jdou koupat. Henri se chvíli zamyslí a povídá: "Hmm, It´s quite nice like minus 17" (Hmm docela pěkně, kolem mínus 17ti) Nerozumněl mojí otázce nebo se přeřekl. Každopádně z toho vznikl nezapomenutelný výbuch smíchu.

Při odjezdu mi nezapomenul připomenout, že až se budu chystat na návštěvu do Finska, nemám si zapomenou letadlo. Protože až tam pochopím, co znamená daleko.

Měj se hezky Henri Eskmane, muži ze severu!

Odpoledne jsem se vydal do centra (čti VLOC - centra na letišti). Kde nás čekala druhá hodina Aircraft systems. O Mr. Becuwe jsem Vám možná psal. Je to chlápek co dělal pro Boeing a další BIG společnosti, a jak on sám říká. Ty všechny součástky a zařízení na všelicos, co jsou v letadle, to je můj obor. Hmm asi tomu fakt rozumí. Jeden z velice zajímavých oborů, který mě baví a možná do budoucna bych se třeba mohl věnovat i tomuto. Kdo ví. Na pořadu dne byl ROLL. (pro laiky - to je ta osa otáčení, když letadlo mává křídlama :-) K dispozici opět manuály k Boeingu 727, Computer Base training (výuka na počítačích), panely s nákresy systémů a kokpit B 727 v životní velikosti. 90% hodiny jsme prokecali s Evkou o všem možném. 10% jsem jí vysvětloval, jak ten Roll vlastně funguje.

Po skončení hodiny, která byla kratší než jsme si mysleli, pršelo. Eva nasedla na bus, ale já byl na bicyklu. Čekal jsem ještě půl hodiny, jestli se to nezmírní, ale nezmírnilo. Slejvák jako blázen. Zapnul jsem na bundě co se dalo a vyrazil vstříc otestování 10000mm nepropustnosti laminovaného jádra mé zimní bundy. Kalhoty byly durch, boty jen tak místy. Ovšem bunda umí, nepustila ani kapku. 10000 bych nezkoušel, ale 30 minut slejváku vydržela obstojně. Díky kapuci jsme byl v suchu. Kolo je na déšť zvyklý. Stojí přece zamčený před domem, kde na něj prší a prší a prší...

//pokračování příště//

25.2. Zemřel

Dne 25.2. v ranních hodinách, odporoučel se do věčných lovišť displej mého laptopu. Po dlouhé nemoci a zápolením s vadným VGA chipsetem prohrál svůj tvrdý boj a zobrazil jen tmu...

Občas zlobil, občas mu stačilo domluvit klávesovou zkratkou ctrl-alt-delete
Občas stačilo jen malinko poprosit. Jednou už byl i v nemocnici na pěkně drahé operaci, kde mu vyměnili střeva. Nic, bohužel podlehl a nic s tím nenadělám. Zbytek kompjůtru jede. Nezbývá než sehnat náhradu.

Hmm pěkně blbý. Chodím asi hodinu s hlavou svěšenou.

24.2. Control systems

Dnes jsme měli druhou hodinu Control systems (obsahově jako naše Automatizace).

Pozdní příchod Mr. Defevera už nikoho nepřekvapí. Dokonce jsem sám přijel o 10 minut později, protože jsem to tak nějak předpokládal. Dnes se k nám (mě & Evě) připojil i Kent, i když to nemá jako povinný předmět. Probíraná látka se mu ale bude bohatě hodit v jeho projektu. Když už mluvíme o jeho projektu. Standardní zátěž studenta je 30 ECTS kreditů na semestr (půl roku). Každý jeden kredit má odpovídat zátěži asi 25 hodin (to jsem někde četl). Je to celoevropsky uznávaný "transparentní" systém pro uznávání předmětu a srovnávání obtížností mezi jednotlivými předměty. Přes kredity se kupříkladu počítá vážený průměr studia (to je dobrý pro prospěchový stipendium :-) ). Tenhle systém zdá se funguje v celé evropě až na Španělsko. Jejich systém má 120 kreditů za jeden semestr. Vznikla tedy zajímavá situace, kdy Kent má od své školy přiděleno 4,5 ECTS kreditu (těch pravých celo-evropských) na jeho projekt tady v Belgii. Ale do erasmus papírů mu to napsali jako 12 kreditů (podle španělský rádoby implementace kreditového systému). Takže Mr. Defever teď na chudáka Kenta háže 12 kreditovou zátěž a pořád dokola mu opakuje, že jeho projekt musí jít mnohem víc do hloubky než naše dva (pozn.: za 8 kreditů ECTS).

K večeru jsem pracoval a kompletně přeinstaloval robinsonní stránky. Operace jak ze sci-fi. Nebudu Vás zatěžovat IT kecama. Ale dopadlo to dobře, pacient žije.

//Doplnění//
Až teď si uvědomuji, že jsem zapomněl na jednu příhodu/výpravu.

Po škole jsem se vypravil domů na bicyklu. Bylo hezky, a tak jsem se rozhodl ulovit pár fotografií z neznámé části Oostende. Našel jsem moc pěkný ukrytý kostelík. Uvnitř nikdo nebyl, ale hrála hudba. Pěkné místo. Pak jsem se nasvačil a plný energie vyjel kus za město. Objevil jsem starý opuštěný bunkr, který jsem prozkoumal. A pak se vydal dál po neznámé cestě ven z města. Na obzoru jsem zahlédl větrné elektrárny. Zdálo se to jako kousek, no ve skutečnosti to byla tůra asi na 15 km tam i zpět. Po cestě jsem potkával pole louky, širé lány pastvin. Vesničky byli plné zemědělců. Nakonec jsem se dostal až do městečka Gistel. Což jsem vůbec neplánoval, ale právě tam stály větrné elektrárny :-D

Fotografie jako obvykle


//pokračování příště//

23.2. Ukradli mi kolo

Ráno jsem vstal, snídaně. Po snídani obvyklé kolečko na netu (tj. Maily, blog komentáře, mrknout na novinky z IT na root.cz Na řadu přišel oběd, polední klídek. Dnes není škola, ale přesto chci jít do knihovny na rychlejší a hlavně neomezený internet. Vše si připravím, zabalím, výjdu ven a .... Kolo je fuč!

...

...

...

Nj co teď? Včera tu určitě bylo, a určitě bylo jako každý den zamknutý na dva zámky. Kola se tu zamykají před domem k takovému kovovému oku. Kolo má 2 zámky. Jeden takový rychlo, který blokuje otáčení kola a druhý pořádký zámek, co obyčejný kleště nepřefiknout. Raději jsem se zamyslel a popřemýšlel, jestli jsem ho nenechal třeba u knihovny nebo ve škole. Nenechal. V pondělí v poledne jsem ho tu zamykal a večer , když jsem se vracel z knihovny, tu určitě stálo. Nic mě nenapadalo. Obešel jsem přemýšlivým krokem celý blok.

Stavil jsem se v půjčovně kol. Kluci ze sovětského svazu moc sdílní nebyli. Na moji větu "Somebody has stolen my bike." Odpovídali jen polopaticky, že šéf tu není. Že možno za godinu.

Šel jsem domů ve značně neveselé náladě. Uklidňovalo mě max to, že jsem se zrovna na tohle šéfika ptal, když jsem si kolo půjčoval. Jeho odpověď tehdy byla, že no problem, kol mají dost, a že to bude řešit s policií, že žádný poplatek já platit nebudu.

Přišel jsem za hodinu. Šéf seděl ve své pracovně. Přijdu a aniž bych cokoli řekl: "Your name" (vaše jméno) Marek Batelka. Ah OK, We will give you another bike, your bike was for somebody else. We took it in the morning from the front of your house. (Á pan Batelka, OK, dáme Vám jiný kolo, to Vaše bylo pro někoho jinýho, ráno jsme si ho vzali z před vašeho domu.)

Chvíli mi to nedocházelo, ale když jsem odjížděl na novým kole domů, smál jsem se hodně nahlas :-D

No je toto možný babi?

22.2. Meeting k rozvrhu

Hned na začátek, by se hodilo říct, proč jsem již týden nic nenapsal a fotky zejí prázdnotou. Za poslední týden se událo hodně zvratů, které Vám v dalších řádcích zkusím přiblížit. Slabší povahy neděste se, o život nešlo a jak říká jeden přítel: "Když nejde vo život jde vo h*... " (no Vy si doplníte).

Tak tedy, už víte, že v sobotu jsem byl u napoleona :) Další dny jsem směle pracoval, nebylo moc hezky. Přišla jakási vlna špatného počasí. Střídavě jsem tedy spal, seděl u počítače, jedl. Nic jiného se při špatném počasí dělat nedá. Přeposlouchal jsem polovinu písniček. Nemám rád deštivé dny. Člověka popadne lenóra a ještě když nic nemusí, je to o to horší.

Eva byla od poloviny prázdnin u své sestry na ostrovech (UK+Ire). Přiletí až v úterý.
Na pondělí jsem měl domluvený meeting s Mr. Defeverem. Sraz byl v 10:00 ale jak již to bývá, půlhodinka sem, půl tam. Nakonec 10:45 jsme začali jednat. Stručně nám řekl že žádný rozvrh pro nás stále nemá a že čekáme na posledního příchozivšího Enriceho ze Španělska. Ten má přijet až dáááálší úterý (2.3.). S Mr. Defeverem jsem prodiskutovali náš project, jak se nám objevují nové obzory a čemu se budeme ve své práci věnovat. Mluvím v množném čísle, protože se dostavil i Kent. Kent bude tvořit projekt o hybridním (elektro/proudovém) pohonu pro bezpilotní prostředky. Já (pokud jsem se ještě nezmiňoval) o Air Traffic Collision Avoidance - volně přeloženo jako Technologie pro vyhnutí se srážkám za letu.

Po příchodu domů jsem zaparkoval a zamčel kolo(této větě dávám vlaječku, je klíčová pro pochopení dalšího příběhu v následujících dnech), začalo zase pršet, jak typické. Uvařil jsem oběd a vydal se do knihovny. Na pořadu dne bylo spravení fotogalerie na stránkách jiřiček. S přesunem na nový server skauting.cz nebyla stará verze fotogalerie funkční, tak musel přijít upgrade. Za 2 hodiny to bylo hotové. Mezi tím jsem poskytoval podporu Bredovi na jeho robinsonním stránkám.

Po příchodu domů v cca 22:00 jsem dal sprchu, rychlo večeři (myšleno studenou) a zalehl jak široký tak dlouhý.

neděle 21. února 2010

20.2. Duny, Maják, Napoleon

Včera (19.2.) se nic zvláštního nedělo, byl jsem v práci dlouho do noci.

Tak nějak pravidelně jsem se naučil vstávat 10:15. Henri tou dobou odchází na procházku a vždycky mě vzbudí prásknutí dveří... Dnes ráno (sobota) se udělalo krásně, byl jsem úplně od rána v dobré náladě. Tolik modré oblohy jsem už dlouho neviděl. Trošku se nade mnou objevil mráček, když jsem zjistil, že jsem na dně s čistýma ponožkama, resp. zbývali poslední :-D Nj. co se dá dělat. Připomínám, že pračku tu používat nemůžu. Navíc pokaždý když ji Lorena (Dennyho žena) zapne, tak o patro výš máme s Henrim zemětřesení :-D Něco jako naša stará dobrá pračka, viď mamčo ;-)

No zkrátka a dobře jsem se pustil do velkého prádla. Nechtělo se mi s tou trochou do prádelny, tak sem si řekl že to zkusím postaru, jako na táboře. Napustil sem si +/- 30-40°C vlažnou vodou umyvadlo. Jak mám nakázáno od mámy, vytřídil jsem černé od světle černé a tmavě černé a započal předpírkou, lehkým máchání, středně tvrdé máchání, hodně tvrdé drhnutí, nakonec odstředivku a ždímání. Šup s tím na šňůru v pokoji - tedy rozvěšená ramínka nad topení a větší kousky ven. Světe div se, za půl hodinky jsem měl 2-3 pračky čistoskvoucího prádla.

Pustil jsem se do snídaně. Chleba s medem, taky dobrý když není co do zobáku. Bylo pořád hezky a tak jsem neodolal a pustil se ven na kolo. Přístav byl prvním cílem focení. Bylo krásné počasí, slunce, modrá obloha, ideální podmínky pro fotografování. Dále jsem neměl moc plán, tak jsem se nechal unášet městem. Nakonec jsem skončil u majáku a ještě kousek dál v městečku Bredene. Po pláži vede úzký chodník, který byl dnes obsypán lidmi, ale to nevadilo. Vyšplhal jsem se na duny a z nich byl úžasný výhled. Moře kam člověk dohlédl. Jsem si uvědomil, že vlastně teď půl roku budu žít u moře :-) Mi to nějak nedocvaklo :) Byl jsem u Napoleonovy pevnosti a potkal místní skautky. Všem to sluší v kroji stejně O:-) Měli schůzku v dunách.

Na zpáteční cestě jsem to vzal vnitrozemím. Podíval se do přístavu a do depa pro tramvaje. A úplně neplánovaně jsem navštívil zápas v ???? zajímavém sportu, jehož název jsem bohužel neznal. Myslel jsem že je to kriket, ale není. Byl to pozemní hokej, s hokejkama co vypadaly spíš jak hůlky nějakých stařečků. A podle internetu se to hraje i u nás.. http://www.pozemnihokej.cz/

Každopádně to byla zajímavá podívaná. A pro pány: I když tu dnes bylo jen něco kolem 10°C slečny/dámy hráli v minisukních :-o

Po příjezdu domů, jsem si uvařil těstoviny plněné masem, k tomu osmahhnutý párek, s vajíčkem a tunu zeleniny. Vypadalo to opět chutně, tentokrát fotka nebude, měl jsem takový hlad, že to bylo silnější než já.

Večer jsem si pustil výukový materiál k Boeingu 727, co máme do školy. Zítra k tomu musím zpracovat něco jako přehled systému pro ovládání stoupání a klesání letadla. Nemám rád povinné úkoly :-P

Fotečky jako obvykle

//pokračování příště//

čtvrtek 18. února 2010

16.-18.2. Úkazy na obloze i na talíři, Internet, Letenky


Máme prázdniny. Udělalo se krásně a tak jsem pořídil pár fotografií. Byl jsem navštívit neprozkoumanou část Oostende. Ještě jich (neprozkoumaných částí) pár zbývá. Včerejší večeře se velice povedla. Na začátečníka to není špatné, co myslíte. Probírali jsme s Dennym (majitel domu) foťáky, počítače, rychlosti připojení. Pracuje jako IT tak si rozumíme :-D Normálně v Belgii jsou všechny internetový připojení omezený objemem stahování (traffic). Když jsem mu řekl, že na to nejsem zvyklý, že u nás (i na slovensku) nic takového nemáme. Začal pěkně klít. Teda bylo to v dutch, ale stejně jsem věděl, co zhruba říká :-) Buďte tedy rádi, za internetový připojení jaký máte. Tady jsou ceny pekelný a ještě k tomu omezený traffic :-/ pro představu (40€/month/20GB up/down) Ještě, že je tu pár nezabezpečených sítí v okolí. Co by jinak chudák student přes prázdniny, kdy je zavřená škola, dělal :-D

Včera večer jsem opravoval stránky Robinsonů. Společně s Bredem a Benem jsme 2 dny řešili problém nefunkční instalace komponent. Každopádně teď už jim, a brzy i nám i holkám, vše povalí jak má.

Letenky
Dnes jsem si pořídil letenku domů na Velikonoce přilétám 4.4., tak chystejte párty! Ceny se začínají pomale zvedat a nejlevnější jsou již rozebrány. Jsou zde v podstatě 4 možnosti jak se dostat domů. Nejlevnější je stopnout si někoho, ale to je trochu nespolehlivé... Dobrá tak vážně. Všechny mezinárodní cesty se začínají v Brusselu. Do Brusselu se člověk dostane za 5€ (GoPass 50€ na 10 jízd kamkoli). Částky budu uvádět od prahu domu v Belgii k prahu domu v ČR včetně všech poplatků a 1 příručním zavazadlem. StudentAgency - Žlutý Express - jezdí za 45€. Cesta trvá pekelných 18+ hodin. Drncy drncy drnc. Jede se autobusem Brusel - Praha - Brno. Druhou možností je WizzAir, který létá Brussel - Praha, pak sednout na ČD a rychlíkem do Tišnova. Cena se nyní pohybuje kolem 50€. Třetí možnost, kterou jsem si nakonec vybral je RyanAir dopolední let Brussel - Bratislava, prohlídka odpolední Bratislavy a večerní 2 hodinová cesta A-busem z Bratislavy do Brna. Tahle sranda výjde zároveň nejlevněji tj. 41€ Podotýkám, že nejlevnější letenky už jsou rozebrány. Ale nazpět do Belgie (z domu do domu) se dostanu za 25€ (bus + letadlo + vlak vč. všech poplatků).

No necestujte pak!!

Foto jako obvykle

//Pokračování příště//

úterý 16. února 2010

15.2. Antwerpy (Antwerpen)

Katedrála panny Marie
V 7:30 zvoní budík, hola hej, vstávat, jede se do Antwerp.
Rychlá snídaně (BriefBreakfast). Nahodit batoh, sbalit housky a hurá na kolo a sprint na nádraží. Už jsem to docela vychytal, takže přijíždím 4 minuty před odjezdem Vlaku. GoPass už je vyplněný a tak se může vyrazit.

V Bruggách přiskakují Eva s Kentem. Cesta rychle ubíhá, krajina zde je jedna velká placka, ještě jsem neviděl kopeček. Horský turista by zde propadl panice.

Do Antwerp jezdí přímý IC vlak z Oostende a tak za hodinku a něco vysedáme na konečné stanici.

Mají tu moc zvláštní nádraží. Asi 4 patra, a celý prostor je ve středu otevřený a tvoří jakousi rokli. Z jednoho patra do jiného vedou různě eskalátory a vypadá to celkem působivě. Hned na nádraží nacházíme informační centrum. Dostáváme mapy a naše spolubojovnice navigátorka se ujímá své role. "Vypínám všechny navigační senzory" a nechávám se unášet městem. Napadl čerstvá poprašek sněhu. Možná i díky tomu se zdá město Antwerpy o mnoho čistší než Brusel. Všechno je nablýskané, potkáváme pořád úklidové čety a vozy. Jdeme hlavní třídou centrem. Eva vtipně poznamenává, že se sem musí vrátit na nákupy. Jsou tu opravdu luxusní obchůdky. Od hader až po diamanty.

Největší (co do výšky) památkou je katedrála panny Marie. Městem protéká řeka Šelda. Více o Antwerpách na wikipedii. A ještě se může hodit mapa.

Zasloužili bychom označení "turboturisti", neboť v poledne už jsme seděli v jednom baru a tentokrát na cappuccini se šlehačkou. Tam jsme strávili asi 2 hodiny a povídali nejvíce asi o létání, škole, lidech, zemích, kultuře.

Kolem 15té jsme se vypravili zpět ještě valentýnsky nazdobeným centrem. Nasedli do vlaku a znavěně odcestovali.

Ve fotogalerii si můžete prohlédnout album Antwerpen

//Pokračování příště//

neděle 14. února 2010

14.2. Valentýn

Tak vše nejlepší všem zamilovaným i hledajícím :-) A kdo ještě nestihl popřát svému protějšku ať to rychle napraví! Mlask!

14.2. English Church "Anglický kostel?"

Protože jsem římskokatolický křesťan schází mi bohoslužby, kterým bych rozuměl, a kterých bych se zde mohl zúčastnit. Minulou neděli jsem byl v římskokatolickém kostele u přístavu (sv.Petr a Pavel). Když člověk nerozumí co kněz a ostatní povídají, může se sám za sebe pomodlit a trochu popřemýšlet. Ale to je asi vše. Není to ono. Dnes ráno jsem vstal s tím, že tu přece musí být nějaká bohoslužba v angličtině. Vyšel jsem ven a slyšel zvony nedaleko. 2 bloky odsud kostelní zvon naháněl ovečky na mši. Zastavil jsem se tam. Jediný přítomný byl pan správce, taková místní paní Bednářová. Požádal jsem ho, jestli mluví anglicky, a sdělil mu svoji prosbu. Že hledám Anglickou bohoslužbu. Byl velice vstřícný a hned mě navigoval na Lange straat (dlouhá ulice, která zas tak dlouhá není). Kolem jednoho Anglického kostela již jsem šel a byl někde tam v centru, kam mě poslal tento muž. Byl jsem si jistý, že to byl on. A taky, že byl. Po 20 minutách jízdy a hledání jsem zamykal kolo a vstupoval dovnitř. Hned mi bylo jasné, že nejsem u svých. a že English church neznamená jen Anglický kostel, ale také Anglikánskou církev. Nu, bohoslužba zrovna začala a jinou zálohu jsem neměl. Chvíli jsem přemýšlel, co že to vlastně o Anglikánské církvi vím, a chvíli jsem sváděl duchovně/církevní boj sám se sebou, jestli tu vůbec mohu zůstat. Pravda moc jsem o této církvi nevzpomněl. Nikdy předtím jsem se o to nezajímal, někdo z Vás ano?, Přeci jen jsem si vzpomněl z hodin angličtiny kdysi na gymplu, že neuznávají papeže a že kněží mohou být i ženy. (Teď už i homosexuálové, ale to sem nepatří a je to na jinou diskusi). Zatím jediné plus bylo, že mluvili anglicky. Přišel reverend a začalo se zpívat. Varhany pěkně zní, až v půlce bohoslužby jsem si všiml, že jedna paní vepředu má CD přehrávač a z něj pouští hudbu:) Hmm to je vychytávka. Odběhl jsem pro kancionál. Angličtina, výborně. Reverend začal číst z Misálu, aha to je ta druhá knížečka hned vedle Kancionálu. Taky angličtina výborně. Vždy řekl, kde se bude číst takže nebyl problém si chytit správnou stranu. Můj vnitřní duchovní boj o přítomnost byl završen rozhodnutím, že tu zůstanu. Vypadá to, že se modlí ke stejnému Ježíši, Bohu i duchu svatému. A jelikož bych teď před polednem další kostel nenašel, rozhodl jsem se zkusit jak to vypadá v jiných církvích. Dokud mě nebudou chtít obětovat na oltáři bude to snad v pohodě. Z toho důvodu jsem možná zůstal vzadu u východu. Fajn, bohoslužba začala. Krom toho, že Reverend byl jen v saku a kravatě, vypadalo vše rozumně. Po úvodních modlitbách, přišlo čtení, 1. 2., Evangelium (o proměně vína Ježíšem na svatbě - asi znáte :). Kázání. (Mimochodem moc pěkné o rodině, partnerství, lásce, přítelství), Následovalo Vyznání víry (stejné jako "naše"), přímluvy. Přání pokoj s Tebou, které si přáli všichni se všemi. A poté... Poté se lidé začali rozcházet, šlo se domů!!???? Aha tak tady je ten rozdíl.. :-) Už mi to bylo jasnější. Posečkal jsem ještě chvíli, "hodil do placu" pro jistotu na soukromém komunikačním kanálu jednu modlitbičku a krátkou prosbu k tomu "svýmu", a postoupil domů.

Netroufám si soudit, na to nemám kapacitu ani vědomosti. Ale když to z dnešní zkušenosti shrnu, nebyl jsem obětován +1b., mají zřejmě stejného Boha +5b, avšak stejně si nemohu pomoci. Anglikánské církvi něco chybí. Minimálně 1 půlka :-), jaká nechám na Vás.

více o English church na
http://wikipedia.cz/Anglikánská církev

A příště asi půjdu na černouška, pěkně do "našeho" na Petrov :-)

13.2. Benátky? ne Brugge

Po probuzení (Kent vypadal ještě na dobrých pár hodin spánku), jsem se rozhodl trochu projít město, když už tu jsem. Překonal jsem prvních 20 minut v zimě a na nádraží se mrkl, kdy co jede. Byla pekelná zima, navlíkl jsem vše co jsem při sobě měl. (Čepici, rukavice, šálu) vše pořádně zapnul, vytáhl foťák a hurá na lov fotek. Na mapě jsem si našel, kudy by to mohlo být zajímavé. Brugge je protkáno sítí vodních kanálů, přes které vedou mostky, jezdí na nich malé lodě a jak jsem o pár minut později zjistil, je hojně navštěvováno turisty. Nedalo se zabloudit, stačilo se držet proudu. Každá malebná ulička vypadá jak malovaná. Vše se nese v historickém hávu. Dost dobře připodobnit ke kombinaci zlaté uličky v Praze s italskými Benátkami. Vezměte tohoto křížence, přidejte zimní počasí, koňské povozy a mořské racky a jste v Bruggách.

Procházku toho města si dovolím každému doporučit v mojí fotogalerii.