pátek 26. února 2010

25.2. Odjel

Na dveře ťuká Henri.

Ani se nějak nepochlubil, že konec února je pro něho vlastně 25.2. a že dnes odjíždí zpět do Finska. Přišel se rozloučit. Za posledních měsíc jsme se docela spřátelili. Ukazoval mi na čem pracuje, když ho nebo mě něco zaujalo, tak jsme si přes dveře sdělovali dojmy a zážitky. Docela jsme si rozumněli. Byli jsme se projít na pláž a po cestě jsme ještě probrali, co jsme probrat nestihli. Jeden rozhvor bych nerad zapomněl. Bavili jsme se, kolik tak je v létě stupňů ve Finsku, když se jdou koupat. Henri se chvíli zamyslí a povídá: "Hmm, It´s quite nice like minus 17" (Hmm docela pěkně, kolem mínus 17ti) Nerozumněl mojí otázce nebo se přeřekl. Každopádně z toho vznikl nezapomenutelný výbuch smíchu.

Při odjezdu mi nezapomenul připomenout, že až se budu chystat na návštěvu do Finska, nemám si zapomenou letadlo. Protože až tam pochopím, co znamená daleko.

Měj se hezky Henri Eskmane, muži ze severu!

Odpoledne jsem se vydal do centra (čti VLOC - centra na letišti). Kde nás čekala druhá hodina Aircraft systems. O Mr. Becuwe jsem Vám možná psal. Je to chlápek co dělal pro Boeing a další BIG společnosti, a jak on sám říká. Ty všechny součástky a zařízení na všelicos, co jsou v letadle, to je můj obor. Hmm asi tomu fakt rozumí. Jeden z velice zajímavých oborů, který mě baví a možná do budoucna bych se třeba mohl věnovat i tomuto. Kdo ví. Na pořadu dne byl ROLL. (pro laiky - to je ta osa otáčení, když letadlo mává křídlama :-) K dispozici opět manuály k Boeingu 727, Computer Base training (výuka na počítačích), panely s nákresy systémů a kokpit B 727 v životní velikosti. 90% hodiny jsme prokecali s Evkou o všem možném. 10% jsem jí vysvětloval, jak ten Roll vlastně funguje.

Po skončení hodiny, která byla kratší než jsme si mysleli, pršelo. Eva nasedla na bus, ale já byl na bicyklu. Čekal jsem ještě půl hodiny, jestli se to nezmírní, ale nezmírnilo. Slejvák jako blázen. Zapnul jsem na bundě co se dalo a vyrazil vstříc otestování 10000mm nepropustnosti laminovaného jádra mé zimní bundy. Kalhoty byly durch, boty jen tak místy. Ovšem bunda umí, nepustila ani kapku. 10000 bych nezkoušel, ale 30 minut slejváku vydržela obstojně. Díky kapuci jsme byl v suchu. Kolo je na déšť zvyklý. Stojí přece zamčený před domem, kde na něj prší a prší a prší...

//pokračování příště//

1 komentář:

Marťa a Jířa řekl(a)...

teda bráško, jak tak čtu ty tvoje přísvěky, tak i přes vysvětlivky potřebuji encyklopedii. Polovině věci vůbec nerozumím...btw to kolo ti mooooc závidím