16.-17.4 RS Březník

Již několik dní se nelétá, nebe je vymeteno, žádné čáry na obloze. Před pár dny vybuchla sopka na Islandu a s mým odletem 19.4 to nevypadá růžově.

Na víkend je naplánována výprava roverů a rangers na základnu do Březníku. Výpravu organizuje Hobit. Tímto mu vyslovuji velké díky za přípravu, program a vůbec všechno :-) Výprava se opravdu povedla. Vyrazili jsme z Tišnova vlakem přes Brno do Nového města na Moravě. Odtud pěšky podle GPS na zadané souřadnice. "Došlo k poruše na jaderné elektrárně a máme čas pouze do půlnoci dostat se do úkrytju. Bohužel nevím kde se nachází a to se nám povede zjistit, vyřešíme-li 6 úkolu na místech, ke kterému nás dovedou GPS souřadnice." Takhle nějak vypadala motivace. Po cestě jsme plnili úkoly jako přenést zapálenou svíčku přes pole. (pěkné velký, dlouhý, blátivý). Přemístit celý tým po "leknínech" do bezpečí. Přehazovat si nejmladšího člena řetězově asi na vzdálenost 20 metrů. (Stoupli jsme si dva lidi naproti sobě. Dvojice vytvořili řadu natáhli ruce. Do vytvořeného prostoru z rukou si lehl odvážlivec, kterého jsme si přehazovali jako pytel brambor. Když dopadl na začátek, dvojice zezadu se přesunuli dopředu. Takovýmto pásákem jsme ho dostali docela daleko :-) A další úkoly hádanky a hlavolamky. Podotýkám to vše probíhalo od 20:00 do 24:00. Tedy přesněji asi do 1:00 protože jsme nestihli časový limit úplně přesně. Cestou jsme zpívali písničky, hrál jsem na kytaru. Po příchodu na základnu (úkrytu), někteří ještě pokračovali v zábavné komponované veselici u písní. Někteří zalehli jak širocí tak dlouzí.

Další den ráno jsme po vydatné snídani vyrazili do nedalekých údolí řeky Oslavy na zříceninu hradu Lamberk. Opět na nás čekal bohatý program televizní reality show, ve které si filmový štáb vybíral ten nejlepší tým snů. Samozřejmě jsme vyhráli všichni. Dokonalost Hobitových počtů nezná hranic :-)




Po příchodu na základu ovanul celou partu neuvěřitelný poklid. Dlouho jsem nezažil tak krásně unaveně odpočinkovou atmosféru. Díky všem za ni...











Já s Andy jsme se rozloučili poněkud dřívě. V neděli jsme měli ještě další program. Oslavu narozenin a hlavně rozloučení se, které se nakonec nekonalo a já si neplánovaně prodloužil prázdniny na 3 týdny :-)

Všechny fotky již tradičně ve fotogalerii na Picasawebu.

//Pokračovat budeme skautskou poutí, ale to až někdy příště :-)//

7.-11.4. Friedrichshafen Expo

Hurá na Německo. Sbalil jsem pár švestek, buchet, řízeček na cestu a vyrazil opět do světa.

Tentokrát byl cílem Friedrichshafen na jihu Německa. Malé městečku u Bodamského jezera. Bodamské jezero se nachází mezi Německem, Švýcarskem a Rakouskem. Ubytování jsme byli v jednom penziónu 50 metrů od břehu. Ale popořadě.

Abyste chápali šlo o služební cestu na výstavu civilního letectví Friedrichshafen AERO EXPO. Samozřejmě jsem nic nenamítal a děsně rád jsem se dobrovolně nechal uvrtat do tohoto podniku :-) Jeli jsme jako vystavovatelé a mohli jste firmičku potkat na českém stánku v pavilónu A4.

Popsat, co vše bylo k vidění by bylo na hodně dlouho. Proto odkážu na Fotografie, které jsem nafotil a umístil do svého alba.



Každopádně se jednalo o největší, nejlépe organizovanou, naplněnou a prostě nejúžasnější výstavu general aviation, jakou jsem kdy navštívil. Obrázek si udělejte sami. Pokud Vás jen trochu zajímá civilní malé letectví tady nesmíte chybět!

Příští rok ve Friedrichshafenu nashledanou.

//Pokračovat budeme výpravou roverů na Březník//

5.3. Velikonoce

Probudil jsem se do krásného slunečného rána. Přede mnou bylo Velikonoční pondělí a já se dle tradice vydal s pořádnou rákoskou vyprášit děvčatům kožichy. Letos táta stávkoval, prý už není nejmladší.. :-)


Vzali jsem to tedy s bráchou po všech známých klasickou cestou. No trochu jsme to zredukovali. Všichni se mě ptali, jak je v Belgii. Všude jsem povídal, že dobře. Docela lituju bráchu, který musel moje historky poslouchat asi 20 krát :-D Tímto se Ti, Vášo, omlouvám.

Prožil jsem krásný den, navštívil spoustu přátel, příbuzných. Nejdéle jsme se dle předpokladu zdrželi u Babičky :-) Ahoj Babi, zdravím už zase z Belgie.

Další dny jsem měl zamířeno opět za hranice. Kdo myslel, že doma posedím (jako máma) doma na zadku, se mýlil.

Tak tedy Hurá na Německo...

//Pokračování za chvíli//

4.4. Oostende -> Tisnov

Ráno 5:00 budík řinčí. Po necelých 4 hodinách spánku se člověk probudí a zjistí jede se domů. Zvláštní když si člověk začal zvykat .-)
Zamknul jsem všechno. Dle maminčiny výchovy vypnuto vypnuto vypnuto zhasnuto zavřeno čtyřikrát zaluncovat klikou jsem zabezpečil svou komůrku a vyrazil.

První krok - dostat se na nádraží. V Oostende jsem vyplnil svůj předposlední řádek v GoPassu a skočil na asi první vlak co odjížděl směr Brussel. V Brusselu jsem přesedl na Vlak do Charleroi. V Charleroi na Autobus směr letiště. Na letišti jsem byl docela brzo. Asi 2 hodin a kousek před odletem. Jelikož jsem měl odbavení již Online za sebou asi 4 dny (Výhoda web-check-inu), prošel jsem hned na bezpečnostní kontrolu, kterou jsem se naučil procházet bez pípání a zamířil k mému gatu. Číslo ještě nebylo známé a tak jsem trochu nejistý fotil letadla co stála na ploše. Udělal jsem si obrázek o zabezpečení služeb, který jsou letadlu při jedné otočce podávány. Každá společnost má objednáno něco jiného. Podle toho také obsluha vypadá. Sranda pozorovat ten mumraj mravenečků.

Nasedl jsem do éroplánu a užíval si zrychlení na dráze. Tentokrát jsem seděl někde v uličce. Pro příště musím chytnout okýnko. Skoro celou cestu spím. Venku jsou mraky, škaredě. Nahoře nevidím. Na přiblížení jsou turbulence. Výborně si to užívám. Občas někdo zajuchne :-) Přistání probíhá hladce. Dobrá práce.

V Bratislavě jsem něco kolem 14:00. Autobus mi jede až kolem 19:00, takže mám čas na prohlídku města. Za 70 centů se dostávám na Hlavnú stanicu. Mám pocit, že se tu zastavil čas. Vše špinavé, rozbité. Kupuji si bagetu a plechovku Coly. Nechávám za oboje asi 2 € což se mi zdá podivně málo :-) Překvapilo mě, že si člověk zvykl už za 2 měsíce na úplně jiné ceny. Všechno mi najednou přijde levné :-) (To i další 3 týdny).

Procházím historické centrum. Nemám mapu, jdu tak za nosem kam mě to táhne. Výborně došel jsem na hrad. Stále do kopce. Tohle byl můj jediný známý cíl, který jsem chtěl vidět. Posléze zjišťuji, že Bratislava má i historické město. Mířím tedy do "podhradí".
Spousta turistů, spousta obchodů, kostelů. Do jednoho zapadám. Za chvíli přichází další lidé. Kostel se zaplňuje a do 10 minut začíná mše. Výborně. Je Velikonoční neděle a já aniž bych to plánoval zvládám vzít jednu skoro českou mši :-)

Je pěkné po čase zase rozumět. Čas se nachýlil k odjezdu a tak vyrážím na autobusovou stanici Mlýnské Nivy. Po příchodu mám ještě půl hodinky času. Náhodný kolemjdoucí kněz se snaží dostat do autobusu, kterým mám jet i já. Bohužel studentský žluťák se objednává přes internet a tak ho odmítají. Zahlédl jsem autobus z ČSAD Tišnov a tak jdu ke knězi a povídám, že jsem vyslechl jeho problém a támhle ten autobus, že míří skoro do Brna. Nakonec si skutečně narychlo domlouvá odvoz a ještě se ke mě vrací aby mi poděkoval. Dáváme se do asi půlhodinové teologické debaty, vyměňujeme si kontakty. Je to mladý kněz z Brazílie, který pracuje v Brně s mládeží. Vracel se z Vatikánu, kde byl na velikonočních obřadech přímo na náměstí. Moc pěkně jsme si popovídali.

Nasedám do Autobusu a mířím směr Brno. Cesta rychle ubíhá a za chvíli už jsem v Brně před Grandem. Za pár minut se potkávám po 2 dlouhých měsících s mým Andílkem.

*****
*****
*****
*****

No a pak jsme dorazili ke mě domů. Přivítal jsem se s rodinou, chvíli povídali a pak šli spinkat... A dobře se jim spalo...

//pokračování příště//

3.4. Bouře

Píše se 29.4. a já se opět po více jak 3 týdnech dostávám k sepsání - teď už pamětí...

Uplynulé 3 týdny pro mě byly jakýmsi restartem. Ujasnil jsem si pár věci. Po dlouhé době se setkal s mojí drahou. Navštívil jsem Babičku, Dědečka, tety strýce, celé velké příbuzenstvo. Taky jsem se ohřál pár dní doma. Doslova pár :-) Ale nepředbíhejme.

3.4., den před odjezdem. Balím věci, peru, suším, žehlím, (konzervuji) oblečení a celý pokoj aby přežil bez péče 2! týdny.

Jsem hotov celkem brzy a tak se vydávám na pláž na krátkou meditační procházku. Cesta rychle ubíhá, čas taky. Na pláži sbírám mušle, aspoň něco abych dovezl každému. Nad obzorem se smráká. Bouře která přišla předčila má očekávání. Posuďte z fotek.

Rychle jsem prchl domů dobalit a brzy spát... Poslední noc v novém bytě...
A zítra? Let domů!