9. den - Ako som si ušpinil topánky u Europarlamentu

Pozn.: název článku mi dnes poradila Eva.

Budík řinčí. 6:00 - co tak nekřesťanská hodina? Rozlepuji oči, chystám celodenní svačinku, napouštím vodu, zakládám čerstvě nabité baterie do foťáku. Beru GoPass a před odchodem vyplňuji. Saturday - 06/02/10 Oostende - Brusell Central.
Že jsem se zbláznil, v Oostende se mi nelíbí, a tak balím kufry? Nene. My jsme jen dnes podnikli výlet do €uro města. 7:45 nasedám přímý vlak do Bruselu. V Brugge přiskakuje Evka. Cesta se ze slunečného počasí na pobřeží rychle mění na přízemní vnitrozemskou mlhu, pak sychravá mlha pokrývá i výhled na oblohu. Nakonec jedeme v takovým mlíku, že Eva vtipně poznamenává:"Ak neuvidím ani spodní guličku Atomia, tak mi to naštve" :-)

Brussel-Central, vysedáme! Spíše to vypadá jako ve stanici metra. Central station je totiž v podzemí. Vtipné a efektní řešení pro městská centra. Venku je jasno, bude krásný den. Chvíli bloudíme. Nemáme mapu ani nic, podle čeho bychom se mohli orientírovat ;) Tak se necháváme unášet proudem. Jdeme tak nějak za nosem. Hledáme informační centrum. Míříme však na okraj centra. Eva dostává hlad, tak navštěvujeme kebabárnu. Slušná porce. Dál nacházíme pouliční mapu, která nás vede do centra. Nevědomky dorážíme do skutečného centra. Náměstí s Bruselskou radnicí nás vítá. Byl jsem tu už před asi 5-7 lety (máma doplní, má na tohle buňky), přiznávám Evě. Dokonce jsem si vzpomněl, kterou uličkou se jde k čůracímu panáčkovi. Eva mi z počátku nevěří, ale je to poslední chvíle tohoto dne, kdy vedu já. V informačním centru nabíráme mapu. Evka se, coby vyučená řídící letového provozu, chopí navigační úlohy a po zbytek dne slyším jen: Turn left, first right, next turn jsme na místě, dále pokračuj rovně, doleva, vpravo. Celý den byl můj navigační počítač vypnutý a měl jsem plnou důvěru. Musím ještě jednou, tentokrát veřejně, složit kompliment. Cítil jsem se jako letadlo vedené za podmínek IFR pěkně hustou mlhou zkušeným hlasem řídícího. Snad nikdy jsem nepoznal děvče, které to s mapou umí tak bravurně jako Evka :)

Prolítli jsme od radnice, čůracího panáčka, všechny kostely, co byli na mapě, pamětihodnosti, parky, zajímavosti a skončili u Europarlamentu. Je to , no skutečně veliká budova, která stojí za navštívení. Minimálně abyste si udělali čárku a mohli říct, "byl jsem tam." Ale jinak? Lidmi opuštěná budova, ze které srší spousta otázek (nutnost stavby takovového luxusu?, potřeba existence takové instituce?, platebních podmínky místních "zaměstnanců"? - nebo bych měl říct "klientů/hostů cestovní kanceláře/hotelu")? Netroufám si zde hodnotit, protože nemám dostatek podkladů, ale přinejmenším jsem odcházel ze zdejšího místa se smíšenými pocity. Co mě ale dostalo byl (bez prominutí) bordel, který se nacházel v přilehlém parku. Tam to totiž vypadalo jako něco mezi skládkou a veřejným WC. Že by si chodili sem europoslanci "odpočinou" dost pochybuju :-/

Na zpáteční cestě jsme se stavili v tureckém baru a objednali si pivo. Nutno podotknout, že asi nejdražší v mé pivařské kariéře. Jestli jsem oprávněn hodnotit, tak nebylo špatné. Za skoro 100 Kč prostě chutnat muselo.

Bylo asi 16 odpoledne, kdy jsme nasedali na zpáteční IC vlak směr Brugge-Oostende.
Brusel ve mě zanechal smíšené pocity. Hezké památky, pěkné centrum. Na druhou stranu všudypřítomný nepořádek, zvláštní sorta lidí. Skutečný multicultural. Jako by nestačilo, že je Brusel oficiálně dvojjazyčná. Přidají se turisti, přistěhovalci, lidé co rádoby pracují, žebráci, bezdomovci a jiní lidé, kterým se dáří i nedaří.

Brusel jsme si užili a stihli jsme ji (kromě letiště a Atomia) projít za 8 hodin - skutečně se to dá a nic jsme nevynechali. Jen doporučení pro další návštěvy! Zvolte nejkratší cestu na Brusselské náměstí, kde je jediné informační v celém centrum, jděte spíše rychleji, peněženky v náprsní kapse, a nekoukej se moc pod nohy, někdy to není hezký pohled...

//pokračování příště//