6. den Snídaně na pláži

Dobrý večer, vážení čtenáři,

dnešní den začal nenormálně. Zásoby došly, a tak nezbývalo než vyrazit ven. Zabalil jsem puding a jablko, s tím, že to přece musím vydržet. A taky je po cestě obchodů dost a dost. Dnes jsem měl v plánu se zapojit do pracovního procesu. Někteří z Vás možná vědí, že se mi poštěstilo mít práci, která je pro mě zábavou. Zkoumání, bádání, hraní si s různými konfiguracemi na počítači a z tepla domova přes internet, všechno štelovat, posouvat, plnit a nahrávat, stahovat a upravovat. To je moje práce. Pracuji pro jednu firmu, která prodává (teď už nejen v ČR) letecké přístroje, GPS, radiostanice, prostě vybavení letadel, avioniku a vše co s tím souvisí. Mám na starosti internetový e-shop a vše kolem něj. Dnes jsem měl ze školy volný den a protože už "na stole" leželo pár nevyřízených úkolů, rozhodl jsem se zajít do knihovny, trochu s těmito úkoly pohnout.

Zpět ke snídani. Rozhodl jsem se, že snídani si zpestřím něčím neobvyklým. Šel sem tedy na pláž a nasnídal se až tam :-) Byl zrovna odliv a vlny nedosahovali ani půl metru. Dalo by se říct, klidné moře, na místní poměry. Nad pláží kroužili rackové. Mušle pomalu osychaly. Ve větru se .. a pozor .. ve větru, co se to tam chystá? Padáčky? Draci? A co je tohle? Písečná blecha? Windsurf na tříkolce.. (viz fotogalerie) Páni, tak jsem tam chvíli stál a očumoval. Zrovna začínal kurz tohoto písečného plachtění. Tak jsem ho z povzdálí vyslechl (v nizozemštině) a udělal pár fotek. Pak už byla docela zima, zdlábl jsem puding. Škola je za rohem na pláži, a tak jsem se vydal směr knihovna. Milá paní - stejně jako včera mě hezky pozdravila. Já jsem jí na oplátku pozdravil anglicky a už jí to docvaklo a přestala na mě mluvit mimozemšťaninou :) Tak jsem se posadil úplně dozadu, tam kam včera, a zkusil jsem zprovoznit internet. Po 10 minutách marného bádání, (takhle zabezpečenou síť jsem ještě neviděl) jsem požádal o pomoc. Paní vytasila 3 manuály, a že to jde se mnou nastavit. Po cestě povídá: "Windows XP, Vista or Seven?", "Linux" odpovídám. Trošku se zhrozila, protože na tohle manuál nemá. Ale hned jí beru vrásky z tváře a povídám. "To bude stejný jak v XPčkách", s úsměvem na tváři mi podala manuál a pověděla, že když se mi to nepovede, zavolá místní IT hochy :-) Povedlo se, Wonder jásá a hnedka začíná surfovat. Ještě jsem vrátil s díky manuál, ve kterém jsem se dozvěděl, že certifikát který jsem se snažil uloupit není potřeba a bude stažen automaticky, a zeptal se, zda není internet omezený. Paní se obrátila na kolegu protože tady (narozdíl od našeho VUT, kde je limit 750 MB týdně) o limitech nikdy neslyšeli. Dobře pro mě. Možná se ptáte, proč chodím do knihovny? Doma má D. omezený internet traffic na 20GB měsíčně. Což je, žel Bohu, tuze málo na standardní Wonderácké žití :) Jen dnes mám traffic z knihovny za 5 hodin 3.1 GB a umím i víc :-D

Tak odpoledne jsem strávil v knihovně resp. v práci. Zajímavější byl až večer.

Po 18:30, kdy knihovna zavírá jsem se vydal domů. Protože došly zásoby, a tady nikdo nechodí odpoledne s plnou náručí domů, aby své hodné a šikovné koloušky nakrmil (zdravím maminku), vzal jsem to přes místní Carrefour. Bláhově jsem si vzal košíček do ruky, ale ten se málem rozlomit pod tíhou všeho, co jsem koupil. Tak zas mám zásoby dlouhodobé povahy. Strááášně dlouho jsem hledal 2 věci. Kmín a strouhanku. Strouhanka nevím jak se řekne, ani anglicky, natož mimozemšťansky. Kmín snad ani neměli. O kmínu ještě za chvíli. Vzal jsem tedy vše, co jsem považoval za nezbytné. Dovybavil se vodou po holení, 500 papírů do tiskárny (nejlepší poměr výkon/cena - beru to tak i doma), nějaké psací potřeby, a hlavně jídlo. Hodně jídla. Mám docela velký hlad. Evka mi poradila koupit přesnídávku. Dávají to do 0,7 litrovek a přijde asi na 60cent. Místo jogurtu nebo kompotu dobrý. Taky měli levnej medéček a marmošku. O snídaně není nouze. Na večeři jsem si koupil brambory a žampióny. Kilo brambor přijde na 0,9€ a půl kila žampionů na 2,5€. Budu to mít aspoň na třikrát, a véča za 1€ není špatná. Mají tu dost drahý maso. Nejlevnější je asi klokan. Ale jinak vše nad 10€/kilo.

U placení jsem dostal bonusovou kartu, za kterou mohu sbírat bodíky, a pak mi přihodí 25€ k dobru. Hmm to se vyplatí.. Naskládal jsem celý batoh a ještě plnou krabici a vydal se domů. Pěkně se to proneslo. Řekl jsem si, že to zkusím bez mapy. Trochu jsem kličkoval, ale nakonec došel. Po návratu domů jsem šel vařit. Brambory šli snadno. Problém byl se žampióny resp. s kmínem. Kmín jsem nekoupil, neměli. Zajásal jsem, když jsem u D. v kuchyni uviděl hned dva druhy kmínu. Na už trochu osmahnuté žampióny jsem nasypal trochu prvního kmínu, opravdu jen malou špetku, byl totiž trochu zvláštní. Fuuuj! To chutná hnusně.. jak šampón.. tak to tam dávat nebudu. Musím to přebít správným domácím kmínem. Chrstl jsem na žampiony ten druhý "kvalitní domácí český kmín", pod domněnkou, že to je "kvalitní domácí česky chutnající kmín" a byl to ještě větší šampoń než ten před tím. Nevím, co s tím kmínem tady dělají, ale houby šly na průplach.. Všechen "šampónový" kmín jsem z nich dostal, až pak mohli jít znovu na pánvičku. Řeknu Vám, kmín už nikdy víc. Příští žampióny budou obalovaný ve dvojobalu. Poznatek: Voda, Mléko, vajíčka, chleba, jablka - tu chutnají normálně.

Po večeři mi Henri ukazoval program, ve kterém testuje větrnou elektrárnu. Pěkný sofistikovaný LabView, dají se v něm dělat velký věci.

Zítra (po zasloužilé snídani), máme sraz v 10:00 s Rolandem a jedeme kouknout na letiště. Takže???

//pokračování příště//