Ráno vstávám kolem 9.00. Než vylezu uplyne asi hodina, rozhlížím se kolem, je zima. Venku je počasí hodně proměnlivé, skoro anglické, přeháňky. Zapínám topení. Rozhlížím se po něčem k snědku. Moc toho není. Chystám se na nákup. Nikdo není doma Henry, mi ukazuje na mapě nejbližší diskont. Beru batoh, peníze a jdu na lov. Obchůdek je 2 bloky odsud. Taková menší sámoška, něco jako Penny nebo Albert. Jmenuje se Aldi. Mají celkem dobré ceny, troufnu si přirovnat k našim. Tak max 1,5 násobek. Dražší mi přijdou salámy, maso, sýry. Levnější ovoce a zelenina. Dělám seznam s přehledem cen, pro další použití pro porovnání, kde je levněji do budoucna. Průběžně plním košík. Utratil jsem 20€. Je to hodně, ale kupoval jsem dlouhodobé věci. 1 kg kakaa, cornflaky, 1kg cukru, kapesníky, hygienické potřeby, větší objemy potravin. Jsem s nákupem spokojem, po tátově vzoru beru největší bedýnku s tím, že se bude hodit v pokoji na případný borčus. A mířím domů. Volám berušce po skypu. Jdu snídat (11:00) a pak zase skype. Dorazil D. dostávám mapu a ukazuje mi místa, která by mě mohla zajímat. Odpoledne se chystám na průzkum města.
Po obědě (formanská polívka 3 porce s chlebem) vyrážím na obhlídku. Beru to nejkratší cestou ke škole. Procházím kolem hipodromu (koňské dostihy), a thermálek (Oostende je lázeňské město). Na pláži je pekelná zima, ani vodu jsem nezkoušel, ale bude jak led. Po plážové promenádě procházím kolem hotelů a ubytoven pro turisty (nyní zřejmě opuštěných) až ke své škole. Výborně, na pláži jsem školu ještě neměl. Obhlížím ji a vypadá docela použitelně :-)
Po promenádě se vracím (v závětří budov) směrem k přístavu a do centra. V centru navštěvuji pár obchodů, koukám se po peřině. Zatím nic. V přístavu fotím lodě, nasávám atmosféru moře. Uchvacuje mě kostel. Mířím tam, uvnitř je otevřeno a tak sedám do poslední lavice. Rozmrzám. Chodí více lidí, rozeznívají se varhany. Sedím dobrou půl hodinu, medituji, modlím se, přemýšlím nad dalším osudem, nad tím, co mě čeká... Začíná Mše Svatá. Účastním se asi do půlky. Mši slouží černoušek. Hi, asi moje první mše s černouškem. Vůbec té řeči nerozumím. Domýšlím si, občas Amen a Jesus Christ zachytávám. Je to zvláštní pocit, nerozumět. Po kázání odcházím.
Vycházím z kostela a chystám se zachytit monumentální stavbu v západu slunce. Mám zamlžený objektiv. Nezbývá, než se kochat jen očima. Procházím asi hlavní třídou. Něco jako Masarykova a Čára v Brně. Obchody spíše luxusnější, navštěvuji místní operátory, nabídky v angličtině nevedou, sice jsem schopen vyluštit ceny a kolik dostanu muziky, ale odkazují mě na své stránky. Přemýšlím jestli si koupit místní simku, kdybych potřeboval volat. Zatím mám skype a roaming z česka a volat nepotřebuji.
Zabrousil jsem do obchodu, malý hezký, za výlohou polštáře. Tušíte kam mířím. Ano koupil jsem si peřinu. stála 12€ a to je lepší, než si ji půjčovat z univerzitních kolejí za 40€ :-) Byl to obchůdek typu IKEA, ale v menším. Zároveň zkouším platit kartou MasterCard - PIN - OK přijato.. hmm dobrý, přežiju :-)
Dále pokračuji už k domovu, setmělo se, padá na mě únava. Po cestě navštěvuji obchod, který mi doporučil D. a co nevidím, Carrefour! :-) Zapadnu do něj a zjišťuji, že je v některých produktech ještě o 0,5 € levnější. Vytahuji k porovnání lísteček s cenami. Už vím, kam budu chodit nakupovat ve velkým.
Domů přicházím kolem sedmé večerní. Volám berušce. Dělám večeři: chléb s Vysočinou :-D Povlíkám peřinu, ani jsem nevěděl, že standardní rozměr peřin je 200x140 a ono padlo i povlečení z domu, hmm dobře já :-)
Po večeři přebírám fotky, volám s našima přes skype.
Beru sprchu útokem, první holení, nezvyklá pěna, nezvyklá žiletka, dobře to dopadlo. Od Henryho si chci půjčit kolínskou. Nějak jsem na ni při nákupu zapomněl. Říká, že nemá. Ha beztak se holí nožem :-) Tvrdej kluk ze severu :-)
//-pokračování příště-//
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat