7 životů? omyl...

Ráno mlha. Tma. Komu by se chtělo vstávat do školy. Kolem půl jedenácté vylézám z pelíšku. Přednášky jsem dnes vynechal. Zítra mě čeká velká výprava. A tak jsem nabíral síly. 4denní středisková akce, na které bude 36 lidí ze 2 oddílů . Jedeme do Šlapanic na VŘÍSK (Velká ŘÍjnová SKauťárna). Vřískat tam toho bude víc než dost. Zařizuji poslední věci, informace, upřesnění, telefonní ústředna, prosím?? V simulátoru učím kluky použití autopilota a létání rovně... to se nezdá, ale dá to fušku letět rovně. Oddílová rada se vede hlavně na téma výpravy, dalších akcích, nové experimentální stezky a úkolů pro družiny. Poté se St. nakupujeme potraviny na výpravu. Jedu k An. na otočku. Po cestě se stavuji ke Ku. a plkáme. Večer sem plkal s tvorem. Ukazoval mi myši. btw. Došel jsem k závěru, že kdybych měl 7 životů, zvládl bych je naplnit všechny. Jeden bych věnoval svým rodičům. Od rána do večera bych dělal jen pro ně. Stejně jako oni doposud dělali pro mě. Další bych věnoval skautingu. Plánoval činnost oddílu, koordinoval lidi a snažil se, aby vše klapalo. Třetí bych dal společnosti - nejprve bych se pilně učil do školy a dělal pro školu maximum, abych mohl ve svém budoucím povolání být světu užitečný. Čtvrtý bych daroval přátelům, kteří mi v životě pomohli, a které mám rád. Pátý bych věnoval své přítelkyni. Oplatil bych jí Lásku, kterou mi daruje. Šestý daruji Bohu, ten je nade mnou každý den a bez něj bych byl prach. Sedmý, sedmý bych se flákal. :-) Lítal v oblacích, chodil po nekonečných plážích, četl, užíval si. Nejlepší na tom je, že život máme každý jen jeden. Jaký si ho uděláme, je jen na nás. Nikdo to nemůže rozhodnout za nás. Bohužel? Myslím, že Bohudík....